Bývalý kostel sv. Václava

Bývalý kostel sv. Václava

Bývalý kostel sv. Václava

Bývalý kostel sv. Václava

Bývalý kostel sv. Václava

Doputovali jste do Vraclavi – starobylé vsi. Osídlení v této oblasti můžeme díky archeologickým nálezům datovat do doby kamenné. Psané dějiny obce sahají k roku 1086. Tehdy je zmíněno zdejší hradiště, které představovalo mocenskou oporu přemyslovských knížat v kraji. V roce 1108 se stala Vraclav svědkem krvavé události, když zde z popudu přemyslovského knížete Svatopluka Olomouckého započalo vraždění konkurenčního rodu Vršovců. 

Doputovali jste do Vraclavi – starobylé vsi. Osídlení v této oblasti můžeme díky archeologickým nálezům datovat do doby kamenné. Psané dějiny obce sahají k roku 1086. Tehdy je zmíněno zdejší hradiště, které představovalo mocenskou oporu přemyslovských knížat v kraji. V roce 1108 se stala Vraclav svědkem krvavé události, když zde z popudu přemyslovského knížete Svatopluka Olomouckého započalo vraždění konkurenčního rodu Vršovců. 

Doputovali jste do Vraclavi – starobylé vsi. Osídlení v této oblasti můžeme díky archeologickým nálezům datovat do doby kamenné. Psané dějiny obce sahají k roku 1086. Tehdy je zmíněno zdejší hradiště, které představovalo mocenskou oporu přemyslovských knížat v kraji. V roce 1108 se stala Vraclav svědkem krvavé události, když zde z popudu přemyslovského knížete Svatopluka Olomouckého započalo vraždění konkurenčního rodu Vršovců. 

Doputovali jste do Vraclavi – starobylé vsi. Osídlení v této oblasti můžeme díky archeologickým nálezům datovat do doby kamenné. Psané dějiny obce sahají k roku 1086. Tehdy je zmíněno zdejší hradiště, které představovalo mocenskou oporu přemyslovských knížat v kraji. V roce 1108 se stala Vraclav svědkem krvavé události, když zde z popudu přemyslovského knížete Svatopluka Olomouckého započalo vraždění konkurenčního rodu Vršovců. 

Doputovali jste do Vraclavi – starobylé vsi. Osídlení v této oblasti můžeme díky archeologickým nálezům datovat do doby kamenné. Psané dějiny obce sahají k roku 1086. Tehdy je zmíněno zdejší hradiště, které představovalo mocenskou oporu přemyslovských knížat v kraji. V roce 1108 se stala Vraclav svědkem krvavé události, když zde z popudu přemyslovského knížete Svatopluka Olomouckého započalo vraždění konkurenčního rodu Vršovců. 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel sv. Vavřince

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Významnou architektonickou památkou a výraznou dominantou Vraclavi je původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie sloužící dodnes svému účelu. Malá gotická svatyně situovaná do středu hřbitova byla barokně rozšířena a získala i zvonici, v přízemí s průjezdem do hřbitova. Ve zvonici je zavěšen zvon Jakub ze 16. století. Uvnitř kostela je secesní malířská výzdoba z počátku 20. století. Gotická část si uchovala původní ostění oken s kružbami, a též opěráky. Kromě zvonu patří ke starobylému vybavení svatostánku také cínová křtitelnice z první poloviny 16. století. 

Významnou architektonickou památkou a výraznou dominantou Vraclavi je původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie sloužící dodnes svému účelu. Malá gotická svatyně situovaná do středu hřbitova byla barokně rozšířena a získala i zvonici, v přízemí s průjezdem do hřbitova. Ve zvonici je zavěšen zvon Jakub ze 16. století. Uvnitř kostela je secesní malířská výzdoba z počátku 20. století. Gotická část si uchovala původní ostění oken s kružbami, a též opěráky. Kromě zvonu patří ke starobylému vybavení svatostánku také cínová křtitelnice z první poloviny 16. století.

Významnou architektonickou památkou a výraznou dominantou Vraclavi je původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie sloužící dodnes svému účelu. Malá gotická svatyně situovaná do středu hřbitova byla barokně rozšířena a získala i zvonici, v přízemí s průjezdem do hřbitova. Ve zvonici je zavěšen zvon Jakub ze 16. století. Uvnitř kostela je secesní malířská výzdoba z počátku 20. století. Gotická část si uchovala původní ostění oken s kružbami, a též opěráky. Kromě zvonu patří ke starobylému vybavení svatostánku také cínová křtitelnice z první poloviny 16. století.

Významnou architektonickou památkou a výraznou dominantou Vraclavi je původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie sloužící dodnes svému účelu. Malá gotická svatyně situovaná do středu hřbitova byla barokně rozšířena a získala i zvonici, v přízemí s průjezdem do hřbitova. Ve zvonici je zavěšen zvon Jakub ze 16. století. Uvnitř kostela je secesní malířská výzdoba z počátku 20. století. Gotická část si uchovala původní ostění oken s kružbami, a též opěráky. Kromě zvonu patří ke starobylému vybavení svatostánku také cínová křtitelnice z první poloviny 16. století.

Významnou architektonickou památkou a výraznou dominantou Vraclavi je původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie sloužící dodnes svému účelu. Malá gotická svatyně situovaná do středu hřbitova byla barokně rozšířena a získala i zvonici, v přízemí s průjezdem do hřbitova. Ve zvonici je zavěšen zvon Jakub ze 16. století. Uvnitř kostela je secesní malířská výzdoba z počátku 20. století. Gotická část si uchovala původní ostění oken s kružbami, a též opěráky. Kromě zvonu patří ke starobylému vybavení svatostánku také cínová křtitelnice z první poloviny 16. století.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie při pohledu z hradiště. Foto Vanda Grof. 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie při pohledu z hradiště. Foto Vanda Grof. 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie při pohledu z hradiště. Foto Vanda Grof. 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie při pohledu z hradiště. Foto Vanda Grof. 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie při pohledu z hradiště. Foto Vanda Grof. 

Udržování lidových zvyků je ve Vraclavi stále velmi živé. Každoročně o Velikonocích na Bílou sobotu zde pořádají tradici vodění Jidáše. Tento prastarý zvyk spočívá v odsouzení Jidášovy zrady Ježíše Krista. Na Zelený čtvrtek podle křesťanské víry utichnou zvony na znamení hlubokého smutku před očekávanou smrtí Krista. Ve stejné době, kdy v kostelích utichají zvony, na vsích vychází vždy brzy ráno, v poledne a večer průvody hochů se zvukotvornými nástroji. Hlasitý klapot chrání obec před vlivem špatných sil.

Na Bílou sobotu dostanou hoši v rámci obchůzky s Jidášem očekávanou odměnu za svoji odvedenou práci. Do role Jidáše je obsazen předem vybraný chlapec, který si získal možnost být jednou za život Jidášem mnohaletým klapáním od dětství. Chlapec je oblečen do kostýmu Jidáše vyrobeného z rulíků umotaných ze lnu. Obličej má pokryt silnou vrstvou černé barvy a na hlavě má Jidáš vysokou černou čepici. Nezbytným doplňkem celé masky je dlouhý prut z keře trnky ozdobený fábory. Prutem může Jidáš potrestat posměváčky.

Na začátku průvodu chlapci pronesou věty: „Jidáši, Jidáši, cos to učinil, že jsi svého pána zradil? Za to budeš pykati, s čertem ďáblem sídliti!“ Průvod následně obejde celou vesnici. Jako koledu děti dostávají sladkosti, peníze, ale hlavně syrová vajíčka. Ta tvoří další neodmyslitelný díl velikonočních dní. Vajíčko – symbol nového života ukrytého ve skořápce.
Po ukončení obchůzky je Jidáš povalen – symbolicky přemožen a odstrojen z náročné masky. Aby vesnice byla očištěna od špatných sil, má se maska spálit.

Udržování lidových zvyků je ve Vraclavi stále velmi živé. Každoročně o Velikonocích na Bílou sobotu zde pořádají tradici vodění Jidáše. Tento prastarý zvyk spočívá v odsouzení Jidášovy zrady Ježíše Krista. Na Zelený čtvrtek podle křesťanské víry utichnou zvony na znamení hlubokého smutku před očekávanou smrtí Krista. Ve stejné době, kdy v kostelích utichají zvony, na vsích vychází vždy brzy ráno, v poledne a večer průvody hochů se zvukotvornými nástroji. Hlasitý klapot chrání obec před vlivem špatných sil.

Na Bílou sobotu dostanou hoši v rámci obchůzky s Jidášem očekávanou odměnu za svoji odvedenou práci. Do role Jidáše je obsazen předem vybraný chlapec, který si získal možnost být jednou za život Jidášem mnohaletým klapáním od dětství. Chlapec je oblečen do kostýmu Jidáše vyrobeného z rulíků umotaných ze lnu. Obličej má pokryt silnou vrstvou černé barvy a na hlavě má Jidáš vysokou černou čepici. Nezbytným doplňkem celé masky je dlouhý prut z keře trnky ozdobený fábory. Prutem může Jidáš potrestat posměváčky.

Na začátku průvodu chlapci pronesou věty: „Jidáši, Jidáši, cos to učinil, že jsi svého pána zradil? Za to budeš pykati, s čertem ďáblem sídliti!“ Průvod následně obejde celou vesnici. Jako koledu děti dostávají sladkosti, peníze, ale hlavně syrová vajíčka. Ta tvoří další neodmyslitelný díl velikonočních dní. Vajíčko – symbol nového života ukrytého ve skořápce.
Po ukončení obchůzky je Jidáš povalen – symbolicky přemožen a odstrojen z náročné masky. Aby vesnice byla očištěna od špatných sil, má se maska spálit.

Udržování lidových zvyků je ve Vraclavi stále velmi živé. Každoročně o Velikonocích na Bílou sobotu zde pořádají tradici vodění Jidáše. Tento prastarý zvyk spočívá v odsouzení Jidášovy zrady Ježíše Krista. Na Zelený čtvrtek podle křesťanské víry utichnou zvony na znamení hlubokého smutku před očekávanou smrtí Krista. Ve stejné době, kdy v kostelích utichají zvony, na vsích vychází vždy brzy ráno, v poledne a večer průvody hochů se zvukotvornými nástroji. Hlasitý klapot chrání obec před vlivem špatných sil.

Na Bílou sobotu dostanou hoši v rámci obchůzky s Jidášem očekávanou odměnu za svoji odvedenou práci. Do role Jidáše je obsazen předem vybraný chlapec, který si získal možnost být jednou za život Jidášem mnohaletým klapáním od dětství. Chlapec je oblečen do kostýmu Jidáše vyrobeného z rulíků umotaných ze lnu. Obličej má pokryt silnou vrstvou černé barvy a na hlavě má Jidáš vysokou černou čepici. Nezbytným doplňkem celé masky je dlouhý prut z keře trnky ozdobený fábory. Prutem může Jidáš potrestat posměváčky.

Na začátku průvodu chlapci pronesou věty: „Jidáši, Jidáši, cos to učinil, že jsi svého pána zradil? Za to budeš pykati, s čertem ďáblem sídliti!“ Průvod následně obejde celou vesnici. Jako koledu děti dostávají sladkosti, peníze, ale hlavně syrová vajíčka. Ta tvoří další neodmyslitelný díl velikonočních dní. Vajíčko – symbol nového života ukrytého ve skořápce.
Po ukončení obchůzky je Jidáš povalen – symbolicky přemožen a odstrojen z náročné masky. Aby vesnice byla očištěna od špatných sil, má se maska spálit.

Udržování lidových zvyků je ve Vraclavi stále velmi živé. Každoročně o Velikonocích na Bílou sobotu zde pořádají tradici vodění Jidáše. Tento prastarý zvyk spočívá v odsouzení Jidášovy zrady Ježíše Krista. Na Zelený čtvrtek podle křesťanské víry utichnou zvony na znamení hlubokého smutku před očekávanou smrtí Krista. Ve stejné době, kdy v kostelích utichají zvony, na vsích vychází vždy brzy ráno, v poledne a večer průvody hochů se zvukotvornými nástroji. Hlasitý klapot chrání obec před vlivem špatných sil.

Na Bílou sobotu dostanou hoši v rámci obchůzky s Jidášem očekávanou odměnu za svoji odvedenou práci. Do role Jidáše je obsazen předem vybraný chlapec, který si získal možnost být jednou za život Jidášem mnohaletým klapáním od dětství. Chlapec je oblečen do kostýmu Jidáše vyrobeného z rulíků umotaných ze lnu. Obličej má pokryt silnou vrstvou černé barvy a na hlavě má Jidáš vysokou černou čepici. Nezbytným doplňkem celé masky je dlouhý prut z keře trnky ozdobený fábory. Prutem může Jidáš potrestat posměváčky.

Na začátku průvodu chlapci pronesou věty: „Jidáši, Jidáši, cos to učinil, že jsi svého pána zradil? Za to budeš pykati, s čertem ďáblem sídliti!“ Průvod následně obejde celou vesnici. Jako koledu děti dostávají sladkosti, peníze, ale hlavně syrová vajíčka. Ta tvoří další neodmyslitelný díl velikonočních dní. Vajíčko – symbol nového života ukrytého ve skořápce.
Po ukončení obchůzky je Jidáš povalen – symbolicky přemožen a odstrojen z náročné masky. Aby vesnice byla očištěna od špatných sil, má se maska spálit.

Udržování lidových zvyků je ve Vraclavi stále velmi živé. Každoročně o Velikonocích na Bílou sobotu zde pořádají tradici vodění Jidáše. Tento prastarý zvyk spočívá v odsouzení Jidášovy zrady Ježíše Krista. Na Zelený čtvrtek podle křesťanské víry utichnou zvony na znamení hlubokého smutku před očekávanou smrtí Krista. Ve stejné době, kdy v kostelích utichají zvony, na vsích vychází vždy brzy ráno, v poledne a večer průvody hochů se zvukotvornými nástroji. Hlasitý klapot chrání obec před vlivem špatných sil.

Na Bílou sobotu dostanou hoši v rámci obchůzky s Jidášem očekávanou odměnu za svoji odvedenou práci. Do role Jidáše je obsazen předem vybraný chlapec, který si získal možnost být jednou za život Jidášem mnohaletým klapáním od dětství. Chlapec je oblečen do kostýmu Jidáše vyrobeného z rulíků umotaných ze lnu. Obličej má pokryt silnou vrstvou černé barvy a na hlavě má Jidáš vysokou černou čepici. Nezbytným doplňkem celé masky je dlouhý prut z keře trnky ozdobený fábory. Prutem může Jidáš potrestat posměváčky.

Na začátku průvodu chlapci pronesou věty: „Jidáši, Jidáši, cos to učinil, že jsi svého pána zradil? Za to budeš pykati, s čertem ďáblem sídliti!“ Průvod následně obejde celou vesnici. Jako koledu děti dostávají sladkosti, peníze, ale hlavně syrová vajíčka. Ta tvoří další neodmyslitelný díl velikonočních dní. Vajíčko – symbol nového života ukrytého ve skořápce.
Po ukončení obchůzky je Jidáš povalen – symbolicky přemožen a odstrojen z náročné masky. Aby vesnice byla očištěna od špatných sil, má se maska spálit.