Botanická zahrada

Botanická zahrada

Botanická zahrada

Botanická zahrada

Botanická zahrada

Tzv. Klášterní věž se zbytky hlavní hradby a předsunutou „malou“ parkánovou zdí na kresbě Josefa Šembery z poloviny 19. století. Originál ve sbírkách RMVM.

Tzv. Klášterní věž se zbytky hlavní hradby a předsunutou „malou“ parkánovou zdí na kresbě Josefa Šembery z poloviny 19. století. Originál ve sbírkách RMVM.

Tzv. Klášterní věž se zbytky hlavní hradby a předsunutou „malou“ parkánovou zdí na kresbě Josefa Šembery z poloviny 19. století. Originál ve sbírkách RMVM.

Tzv. Klášterní věž se zbytky hlavní hradby a předsunutou „malou“ parkánovou zdí na kresbě Josefa Šembery z poloviny 19. století. Originál ve sbírkách RMVM.

Tzv. Klášterní věž se zbytky hlavní hradby a předsunutou „malou“ parkánovou zdí na kresbě Josefa Šembery z poloviny 19. století. Originál ve sbírkách RMVM.

Nejstarší vyobrazení vysokomýtského znaku se dochovalo pouze v podobě pečeti a je otázkou, zda město do 15. století kromě pečeti nějaký erb vůbec používalo (pro tuto skutečnost hovoří především tvar pečeti, který má podobu nikoli kruhu, ale gotického štítu). Pečeť zobrazovala okřídleného draka bez horních končetin s otevřenou tlamou. Důvod volby této figury neznáme. Například dle A. V. Šembery se mělo jednat o symbol síly a ostražitosti na důležité zemské stezce.  Pečeť se nám dochovala v několika variantách, ovšem nejstarší barevné vyobrazení pochází až z konce 19. století (jedná se o fresku v interiéru chrámu sv. Vavřince) a předlohou jeho barev je zjevně pouze představa, odvozená zpětně z podoby nového městského znaku z roku 1471. Realita je tedy taková, že se nám dochoval pouze nebarevný otisk pečeti a popis na listině o udělení nového znaku, kde se starý erb líčí pouze jako „drak na štítu“ bez jakékoli zmínky o barvách. Tvrzení, že šlo o zeleného draka na červeném poli, nemá žádné opodstatnění v pramenech a vychází pouze z barev nového svatojiřského znaku. K tomu je třeba ještě dodat, že červenozelená kombinace odporuje heraldickému pravidlu a pro jednoduchou gotickou bikoloru je spíše nepravděpodobná.

Nejstarší vyobrazení vysokomýtského znaku se dochovalo pouze v podobě pečeti a je otázkou, zda město do 15. století kromě pečeti nějaký erb vůbec používalo (pro tuto skutečnost hovoří především tvar pečeti, který má podobu nikoli kruhu, ale gotického štítu). Pečeť zobrazovala okřídleného draka bez horních končetin s otervřenou tlamou. Důvod volby této figury neznáme. Například dle A. V. Šembery se mělo jednat o symbol síly a ostražitosti na důležité zemské stezce.  Pečeť se nám dochovala v několika variantách, ovšem nejstarší barevné vyobrazení pochází až z konce 19. století (jedná se o fresku v interiéru chrámu sv. Vavřince) a předlohou jeho barev je zjevně pouze představa, odvozená zpětně z podoby nového městského znaku z roku 1471. Realita je tedy taková, že se nám dochoval pouze nebarevný otisk pečeti a popis na listině o udělení nového znaku, kde se starý erb líčí pouze jako „drak na štítu“ bez jakékoli zmínky o barvách. Tvrzení, že šlo o zeleného draka na červeném poli, nemá žádné opodstatnění v pramenech a vychází pouze z barev nového svatojiřského znaku. K tomu je třeba ještě dodat, že červenozelená kombinace odporuje heraldickému pravidlu a pro jednoduchou gotickou bikoloru je spíše nepravděpodobná.

Nejstarší vyobrazení vysokomýtského znaku se dochovalo pouze v podobě pečeti a je otázkou, zda město do 15. století kromě pečeti nějaký erb vůbec používalo (pro tuto skutečnost hovoří především tvar pečeti, který má podobu nikoli kruhu, ale gotického štítu). Pečeť zobrazovala okřídleného draka bez horních končetin s otervřenou tlamou. Důvod volby této figury neznáme. Například dle A. V. Šembery se mělo jednat o symbol síly a ostražitosti na důležité zemské stezce.  Pečeť se nám dochovala v několika variantách, ovšem nejstarší barevné vyobrazení pochází až z konce 19. století (jedná se o fresku v interiéru chrámu sv. Vavřince) a předlohou jeho barev je zjevně pouze představa, odvozená zpětně z podoby nového městského znaku z roku 1471. Realita je tedy taková, že se nám dochoval pouze nebarevný otisk pečeti a popis na listině o udělení nového znaku, kde se starý erb líčí pouze jako „drak na štítu“ bez jakékoli zmínky o barvách. Tvrzení, že šlo o zeleného draka na červeném poli, nemá žádné opodstatnění v pramenech a vychází pouze z barev nového svatojiřského znaku. K tomu je třeba ještě dodat, že červenozelená kombinace odporuje heraldickému pravidlu a pro jednoduchou gotickou bikoloru je spíše nepravděpodobná.

Nejstarší vyobrazení vysokomýtského znaku se dochovalo pouze v podobě pečeti a je otázkou, zda město do 15. století kromě pečeti nějaký erb vůbec používalo (pro tuto skutečnost hovoří především tvar pečeti, který má podobu nikoli kruhu, ale gotického štítu). Pečeť zobrazovala okřídleného draka bez horních končetin s otervřenou tlamou. Důvod volby této figury neznáme. Například dle A. V. Šembery se mělo jednat o symbol síly a ostražitosti na důležité zemské stezce.  Pečeť se nám dochovala v několika variantách, ovšem nejstarší barevné vyobrazení pochází až z konce 19. století (jedná se o fresku v interiéru chrámu sv. Vavřince) a předlohou jeho barev je zjevně pouze představa, odvozená zpětně z podoby nového městského znaku z roku 1471. Realita je tedy taková, že se nám dochoval pouze nebarevný otisk pečeti a popis na listině o udělení nového znaku, kde se starý erb líčí pouze jako „drak na štítu“ bez jakékoli zmínky o barvách. Tvrzení, že šlo o zeleného draka na červeném poli, nemá žádné opodstatnění v pramenech a vychází pouze z barev nového svatojiřského znaku. K tomu je třeba ještě dodat, že červenozelená kombinace odporuje heraldickému pravidlu a pro jednoduchou gotickou bikoloru je spíše nepravděpodobná.

Nejstarší vyobrazení vysokomýtského znaku se dochovalo pouze v podobě pečeti a je otázkou, zda město do 15. století kromě pečeti nějaký erb vůbec používalo (pro tuto skutečnost hovoří především tvar pečeti, který má podobu nikoli kruhu, ale gotického štítu). Pečeť zobrazovala okřídleného draka bez horních končetin s otervřenou tlamou. Důvod volby této figury neznáme. Například dle A. V. Šembery se mělo jednat o symbol síly a ostražitosti na důležité zemské stezce.  Pečeť se nám dochovala v několika variantách, ovšem nejstarší barevné vyobrazení pochází až z konce 19. století (jedná se o fresku v interiéru chrámu sv. Vavřince) a předlohou jeho barev je zjevně pouze představa, odvozená zpětně z podoby nového městského znaku z roku 1471. Realita je tedy taková, že se nám dochoval pouze nebarevný otisk pečeti a popis na listině o udělení nového znaku, kde se starý erb líčí pouze jako „drak na štítu“ bez jakékoli zmínky o barvách. Tvrzení, že šlo o zeleného draka na červeném poli, nemá žádné opodstatnění v pramenech a vychází pouze z barev nového svatojiřského znaku. K tomu je třeba ještě dodat, že červenozelená kombinace odporuje heraldickému pravidlu a pro jednoduchou gotickou bikoloru je spíše nepravděpodobná.

Nový znak města Vysokého Mýta, miniatura na listině znakového privilegia z roku 1471. Originál uložen v SOkA Ústí nad Orlicí.

Nový znak města Vysokého Mýta, miniatura na listině znakového privilegia z roku 1471. Originál uložen v SokA v Ústí nad Orlicí.

Nový znak města Vysokého Mýta, miniatura na listině znakového privilegia z roku 1471. Originál uložen v SokA v Ústí nad Orlicí.

Nový znak města Vysokého Mýta, miniatura na listině znakového privilegia z roku 1471. Originál uložen v SokA v Ústí nad Orlicí.

Nový znak města Vysokého Mýta, miniatura na listině znakového privilegia z roku 1471. Originál uložen v SokA v Ústí nad Orlicí.