V lese

Foto: R. Štěpán

Foto: R. Mlejnek

význam
pasek

VÝZNAM
PASEK

Ať již jdeme k malebné vesničce Podrážek nebo ve směru na Vysoké Mýto, vždy v lese narazíme na nějakou paseku. Tyto lesní mýtiny či paseky mají nejen význam pro obnovu lesa, ale přispívají k větší rozmanitosti zoologické a botanické. V pro- světleném lese zde často objevíme na květech mi- říkovitých rostlin množství brouků, motýlů i blano- křídlých.

LETOKRUHY

Litorální porosty

Na řezu kmene poznáte, jak dlouho strom rostl. Letokruh je přírůstek dřeva vytvořený rostlinným pletivem (kambiem) v průběhu jednoho vegetační- ho období. Jeden letokruh odpovídá jednomu vegetačnímu období. V našich zeměpisných šířkách se jedná o jeden letokruh během jednoho roku.

Litorál znamená pobřežní pásmo stojatých vod. V našich podmínkách se jedná především o mělkou zónu rybníků. A právě na tuto zónu jsou vázány různé druhy specifických organismů. Za zmínku stojí především porosty, kde je nejtypič- tější rostlinou rákos a orobinec. Rákos obsazuje místa blíže břehu a jeho kořeny pronikají více do hloubky. Naopak orobinec expanduje i hlouběji do vody, tedy dále od břehu, a jeho kořenový systém je dosti mělký.

Dokážete spočítat všechny letokruhy? Chce to jen trpělivost. Foto: R. Mlejnek

Rybník Malý Chobot fotografovaný v květnu 2020. Rybník má na první pohled minimum vody.
Foto: R. Mlejnek

Dokážete spočítat všechny letokruhy? Chce to jen trpělivost. Foto: R. Mlejnek

TESAŘÍCI

Brouci tesaříci jsou nerozlučně spojeni s lesem. Většina larev tesaříků se vyvíjí ve stromech živých i odumřelých. Dospělé brouky nacházíme nejen na kůře stromů, ale i na kvetoucích rostlinách. V České republice se můžeme setkat s více než 200 druhy tesaříků. Velikostí těla dosahují od několika mili- metrů až do 6 cm.

Rákosníček není jen pohádkový skřítek, ale také krásný brouk žijící na vodních a mokřadních rostli- nách. U nás se vyskytuje 26 druhů rákosníčků, kteří jsou všichni vegetariáni. Za potravu jim slouží pyl rostlin nebo pletiva listů. Na rybníku Chobot můžeme v měsíci květnu a červnu na listech rákosu zahlédnout rákosníčka s latinským názvem Dona-cia clavipes.

Brouci tesaříci jsou nerozlučně spojeni s lesem. Většina larev tesaříků se vyvíjí ve stromech živých i odumřelých. Dospělé brouky nacházíme nejen na kůře stromů, ale i na kvetoucích rostlinách. V České republice se můžeme setkat s více než 200 druhy tesaříků. Velikostí těla dosahují od několika mili- metrů až do 6 cm.

Larvy tesaříka ozbrojeného žijí hlavně v trouchnivějícím dřevě listnatých stromů. Foto: J. Dolanský

Foto: J. Dolanský

Kněžice
pásovaná

Ploštice kněžice pásovaná (Heteroptera lineatum) dorůstá 1 cm délky a je hojná na lesních pasekách, loukách, okrajích lesů a na zahradách s porostem miříkovitých rostlin. Má charakteristický vzhled, podle kterého je nezaměnitelná. Ploštici můžeme v přírodě spatřit od května do října. Larvy a nedospělí jedinci se zdržují, na rozdíl od dospělců, ve skupinách. Při ohrožení ploštice vypouští páchnoucí výměšek.

Potápník křepčík (Cybister lateralimarginalis) obroubený byl na rybníku Chobot zjištěn teprve v roce 2020. Jedná se o relativně velkého potápníka, který měří více než 3 cm. Potápník byl v České republice ještě před deseti lety poměrně vzácný, v posledních letech se ale začal šířit. Tento druh upřednostňuje rybníky či zatopené lomy, většinou s hustou litorální vegetací. Potápník je charakteristický žlutým páskem po stranách krovek a štítu.

Ploštice kněžice pásovaná (Heteroptera lineatum) dorůstá 1 cm délky a je hojná na lesních pasekách, loukách, okrajích lesů a na zahradách s porostem miříkovitých rostlin. Má charakteristický vzhled, podle kterého je nezaměnitelná. Ploštici můžeme v přírodě spatřit od května do října. Larvy a nedospělí jedinci se zdržují, na rozdíl od dospělců, ve skupinách. Při ohrožení ploštice vypouští páchnoucí výměšek.

Ploštice kněžice (Heteroptera lineatum) pásovaná dorůstá 1 cm délky a je hojná na lesních pasekách, loukách, okrajích lesů a na zahradách s porostem miříkovitých rostlin. Má charakteristický vzhled, podle kterého je nezaměnitelná. Ploštici můžeme v přírodě spatřit od května do října. Larvy a nedospělí jedinci se zdržují, na rozdíl od dospělců, ve skupinách. Při ohrožení ploštice vypouští páchnoucí výměšek.

Tesařík
dubový

Výstražné zbarvení některých druhů tesaříků připomíná vosy. Příkladem může být asi 2 cm velký tesařík dubový. Žádný z našich tesaříků však není pro člověka nebezpečný.

Výstražné zbarvení některých druhů tesaříků připomíná vosy. Příkladem může být asi 2 cm velký tesařík dubový (Plagionotus arcuatus). Žádný z našich tesaříků však není pro člověka nebezpečný.

Foto: J. Dolanský

Historie

Část obecního lesa je ve vlastnictví města Vysoké Mýto již od jeho založení roku 1262 králem Přemyslem Otakarem II. Další část získalo město ještě před rokem 1415. Dnešní výměra lesa je cca 570 ha, z toho je 57 % jehličnanů a 43 % listnáčů. Nejvyšší plošné zastoupení mají tři druhy dřeviny: dub 26,5 %, smrk 24,9 % a borovice 23,7 %. S odstupem následuje modřín s 5,9 %, dále jasan s 4,9 % a buk s 4,5 %. Ostatní dřeviny se pohybují okolo 1 % plošného zastoupení. Vlivem přírodních podmínek se skladba dřevin a její zastoupení může měnit.

O dlouhé tradici vysokomýtského lesního hospodářství svědčí skutečnost, že se ve Vysokém Mýtě v květnu 1907 konal vůbec první sjezd Jednoty českých lesníků zemí koruny České. Účastníci sjezdu se sešli v neděli 19. května ve vysokomýtské sokolovně, kde byli přivítáni tajemníkem jednoty Josefem Rozmarem a městským nadlesním Karlem Navrátilem. Sjezdu se zúčastnilo 67 členů jednoty. Druhý den ráno byla na programu vyjížďka do městských lesů, nejprve do polesí Dráby a poté do polesí Rzy, kde účastníky provedl sám starosta města Antonín Tůma.