Kostel Nejsvětější Trojice před rekonstrukcí. Foto F. A. Brožek, asi 1870, ze sbírek RMVM.
Kostel Nejsvětější Trojice před rekonstrukcí. Foto F. A. Brožek, asi 1870, ze sbírek RMVM.
Kostel Nejsvětější Trojice před rekonstrukcí. Foto F. A. Brožek, asi 1870, ze sbírek RMVM.
Kostel Nejsvětější Trojice před rekonstrukcí. Foto F. A. Brožek, asi 1870, ze sbírek RMVM.
Kostel Nejsvětější Trojice před rekonstrukcí. Foto F. A. Brožek, asi 1870, ze sbírek RMVM.
Mocenská převaha potomků původních zakladatelů Vysokého Mýta byla postupně narušována již někdy od poloviny 14. století. Přestože důležité posty stále držel německý patriciát, masivní imigrace okolního českého obyvatelstva Mýto z větší části bohemizovala. Stoupal význam řemesel, prosperovala a rostla moc cechů, své nároky měli i obyvatelé předměstí. Rozpory vysokomýtské společnosti se naplno projevily po vypuknutí husitských válek. V roce 1421 dorazilo před vysokomýtské hradby vojsko husitských pražanů, po krátkém obléhání došlo ve městě k vnitřnímu převratu a Mýto otevřelo husitům své brány. Došlo k zničení kláštera minoritů a vyhnání německého patriciátu, jehož domy byly zabrány či pobořeny. Během dalších válečných let Vysoké Mýto prošlo správou pražanů a posléze sirotků a značně změnilo svůj charakter. S odchodem německých obchodníků ztratilo širší kontakty a také negativní obraz husitství v zahraničí vedl k lokální izolaci. Vnitřní rozvoj města byl však posílen značnou demokratizací samosprávy, o dění rozhodovala vedle rady konšelů, pocházejících z protředí zámožnějších osobností, i širší obec a válečná konjunktura dále přispěla k rozvoji řemesel a moci cechů. I přes útrapy dlouhé občanské války město zpustošeno nebylo, nadále zde nacházela odbyt i řemesla zajišťující víc než prosté přežití, jako například perníkářství. Vedle potravinářských řemesel došlo rozmachu práce s kovy, dřevem, také soukenictví či kožišnictví a ve městě se dařilo i „podnikatelům“ v oblasti pohostinství.
Vysoké Mýto bylo založeno Přemyslem Otakarem II. nedlouho před rokem 1265. Organizátorem procesu založení města byl tzv. lokátor – osoba, která vyhlédla konkrétní místo, přivedla kolonisty a dohlížela na rozměření podoby budoucího města. První obyvatelé pocházeli z německých zemí a český charakter ve městě převládl až během husitských válek.
Vysoké Mýto bylo založeno Přemyslem Otakarem II. nedlouho před rokem 1265. Organizátorem procesu založení města byl tzv. lokátor – osoba, která vyhlédla konkrétní místo, přivedla kolonisty a dohlížela na rozměření podoby budoucího města. První obyvatelé pocházeli z německých zemí a český charakter ve městě převládl až během husitských válek.
Život ve Vysokém Mýtě v 15. století na humoristické kresbě faráře F. Tichého z roku 1960. Ze sbírek RMVM.
Život ve Vysokém Mýtě v 15. století na humoristické kresbě faráře F. Tichého z roku 1960. Ze sbírek RMVM.
Život ve Vysokém Mýtě v 15. století na humoristické kresbě faráře F. Tichého z roku 1960. Ze sbírek RMVM.
Kresba budovy starého děkanství, které stálo na místě dnešního gymnázia, z publikace H. Jirečka.
Po skončení husitských válek vyzvala královna Barbora Celská své věnné Vysoké Mýto, aby umožnilo návrat rodinám vyhnaných obyvatel a vrátilo jim jejich majetek. Není doloženo, že by tak město učinilo, každopádně nadále již zůstalo počeštěným městem se zemědělsko-řemeslným charakterem. Zničený klášter a patricijské domy uprostřed náměstí včetně staré radnice již obnoveny nebyly a mezi jmény konšelů, purkmistrů i městských písařů se objevují výhradně česká jména.
Vysoké Mýto bylo založeno Přemyslem Otakarem II. nedlouho před rokem 1265. Organizátorem procesu založení města byl tzv. lokátor – osoba, která vyhlédla konkrétní místo, přivedla kolonisty a dohlížela na rozměření podoby budoucího města. První obyvatelé pocházeli z německých zemí a český charakter ve městě převládl až během husitských válek.
Vysoké Mýto bylo založeno Přemyslem Otakarem II. nedlouho před rokem 1265. Organizátorem procesu založení města byl tzv. lokátor – osoba, která vyhlédla konkrétní místo, přivedla kolonisty a dohlížela na rozměření podoby budoucího města. První obyvatelé pocházeli z německých zemí a český charakter ve městě převládl až během husitských válek.
Po obsazení Vysokého Mýta husitskými pražany se město stalo součástí tohoto mocenského celku, označovaný literaturou jako „umírněný“. Správu města řídil hejtman Diviš Bořek z Miletína a jeho bratr Bedřich. Později se dostalo do celku radikálnějších sirotků a ve 30. letech je v Mýtě připomínán kněz Prokůpek a hejtman Blažek. Vysoké Mýto se sice dál řídilo vlastní správou, ale hejtmané se mohli do různých záležitostí osobně vložit a jejich rozhodnutí bylo konečné, zvláště v oblasti soudnictví. Například v roce 1431 řešil hejtman Blažek spor mezi konšely a měšťany Šindelářem a Škabinem, kteří proti knězi „potyčky činí a hádají se s ním každý den“. Součástí města byla i vojenská organizace společnosti, jednotlivé cechy musely dle svých finančních možností vybavovat určitý počet válečných vozů.
V bitvě u Lipan bojovala vysokomýtská hotovost na straně sirotků, po porážce se zástupci města účastnili jihlavských jednání v roce 1436 a vyslovili souhlas s přijetím Zikmunda za českého krále, který obratem městu potvrdil jeho předchozí privilegia. Vysoké Mýto se dle předchozích zvyklostí stalo věnným majetkem jeho ženy Barbory Celské.
Vysoké Mýto vzniklo na místě bez předchozí zástavby, díky čemuž mělo pravidelný tvar, tedy rozsáhlé čtvercové náměstí s pravoúhlými ulicemi, v jednom z rohů s místem pro kostel a v jiném pro klášterní prostranství. Uprostřed náměstí se dříve nacházela stará radnice a skupina domů patřící předním měšťanům. Město obepínal prstenec hradeb s třemi branami a fortnou.
Situace před Litomyšlskou bránou ještě před stržením domovní zástavby před menší vížkou, s domy značně předsunutými do ulice oproti současnému stavu. Foto neznámý autor, krátce po roku 1901, ze sbírek RMVM.
Situace před Litomyšlskou bránou ještě před stržením domovní zástavby před menší vížkou, s domy značně předsunutými do ulice oproti současnému stavu. Foto neznámý autor, krátce po roku 1901, ze sbírek RMVM.
Další zastavení
A1 – nám. Přemysla Otakara II.Městský okruh
A2 – Vodárenská věžMěstský okruh
A3 – Botanická zahradaMěstský okruh
A4 – Jungmannovy sadyMěstský okruh
A5 – kostel Nejsvětější TrojiceMěstský okruh
A6 – náměstí VaňornéhoMěstský okruh
A7 – Havlíčkovy sadyMěstský okruh
B1 – Vodní toky – řeka LoučnáPřírodní okruh
B2 – Aleje – "Chodníček"Přírodní okruh
B3 – Meandry a loukyPřírodní okruh
B4 – Na prahu lesaPřírodní okruh
B5 – Nejvýznamější mokřadPřírodní okruh
B6 – V lesePřírodní okruh
B7 – Výhledy z vrchu VinicePřírodní okruh
C1 – Náměstí VaňornéhoDuchovní stezka
C2 – Socha sv. JosefaDuchovní stezka
C3 – Knířovská poutní cestaDuchovní stezka
C4 – KnířovDuchovní stezka
C5 – Kaplička nad VanicemiDuchovní stezka
C6 – SedlecDuchovní stezka
C7 – Bývalý kostel sv. VáclavaDuchovní stezka
C8 – Lázně u sv. MikulášeDuchovní stezka
C9 – Smírčí KřížDuchovní stezka
Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory
Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory