Knířov
Knířov
Knířov
Knířov
Knířov
Vaše kroky Vás dovedly do prvního významnějšího cíle této stezky – na knířovskou náves. Přímo odsud se dá branou vejít na hřbitov obklopující poutní kostel. V těsné blízkosti hřbitovní zdi stojí přízemní klasicistní budova fary.
Vaše kroky Vás dovedly do prvního významnějšího cíle této stezky – na knířovskou náves. Přímo odsud se dá branou vejít na hřbitov obklopující poutní kostel. V těsné blízkosti hřbitovní zdi stojí přízemní klasicistní budova fary.
Vaše kroky Vás dovedly do prvního významnějšího cíle této stezky – na knířovskou náves. Přímo odsud se dá branou vejít na hřbitov obklopující poutní kostel. V těsné blízkosti hřbitovní zdi stojí přízemní klasicistní budova fary.
Vaše kroky Vás dovedly do prvního významnějšího cíle této stezky – na knířovskou náves. Přímo odsud se dá branou vejít na hřbitov obklopující poutní kostel. V těsné blízkosti hřbitovní zdi stojí přízemní klasicistní budova fary.
Vaše kroky Vás dovedly do prvního významnějšího cíle této stezky – na knířovskou náves. Přímo odsud se dá branou vejít na hřbitov obklopující poutní kostel. V těsné blízkosti hřbitovní zdi stojí přízemní klasicistní budova fary.
Zázračný obraz Panny Marie knířovské
Zázračný obraz Panny Marie knířovské
Zázračný obraz Panny Marie knířovské
Zázračný obraz Panny Marie knířovské
Zázračný obraz Panny Marie knířovské
Poutní cestou z Vysokého Mýta do Knířova mířily v minulosti davy poutníků do knířovského chrámu. Věřilo se, že oltářní obraz Panny Marie ze 17. století je zázračný, dokáže plnit přání a uzdravovat. A zajímavá legenda se váže také k cestě tohoto obrazu do knířovského kostela. Říká se, že toto renesanční malířské dílo tam na nějaký čas vypůjčil jistý šlechtic Knířov, ale když se chtěl vrátit zpět s obrazem do rodných Uher, po cestě se mu ztratil. Objevil ho až po čase na oltáři knířovského kostela, kam se prý sám vrátil, a tak jej tam už nechal. Tzv. Knířovskou Madonu najdete i na několika podobných obrazech ale i v podobě soch. Poznáte ji tak, že s malým Ježíšem v náručí stojí na obláčcích, či na zeměkouli obtočené hadem, a má rozevláté šaty i vlasy. Had zde představuje symbol zla, které Panna Maria pokořuje.
Poutní cestou z Vysokého Mýta do Knířova mířily v minulosti davy poutníků do knířovského chrámu. Věřilo se, že oltářní obraz Panny Marie ze 17. století je zázračný, dokáže plnit přání a uzdravovat. A zajímavá legenda se váže také k cestě tohoto obrazu do knířovského kostela. Říká se, že toto renesanční malířské dílo tam na nějaký čas vypůjčil jistý šlechtic Knířov, ale když se chtěl vrátit zpět s obrazem do rodných Uher, po cestě se mu ztratil. Objevil ho až po čase na oltáři knířovského kostela, kam se prý sám vrátil, a tak jej tam už nechal. Tzv. Knířovskou Madonu najdete i na několika podobných obrazech ale i v podobě soch. Poznáte ji tak, že s malým Ježíšem v náručí stojí na obláčcích, či na zeměkouli obtočené hadem, a má rozevláté šaty i vlasy. Had zde představuje symbol zla, které Panna Maria pokořuje.
Poutní cestou z Vysokého Mýta do Knířova mířily v minulosti davy poutníků do knířovského chrámu. Věřilo se, že oltářní obraz Panny Marie ze 17. století je zázračný, dokáže plnit přání a uzdravovat. A zajímavá legenda se váže také k cestě tohoto obrazu do knířovského kostela. Říká se, že toto renesanční malířské dílo tam na nějaký čas vypůjčil jistý šlechtic Knířov, ale když se chtěl vrátit zpět s obrazem do rodných Uher, po cestě se mu ztratil. Objevil ho až po čase na oltáři knířovského kostela, kam se prý sám vrátil, a tak jej tam už nechal. Tzv. Knířovskou Madonu najdete i na několika podobných obrazech ale i v podobě soch. Poznáte ji tak, že s malým Ježíšem v náručí stojí na obláčcích, či na zeměkouli obtočené hadem, a má rozevláté šaty i vlasy. Had zde představuje symbol zla, které Panna Maria pokořuje.
Poutní cestou z Vysokého Mýta do Knířova mířily v minulosti davy poutníků do knířovského chrámu. Věřilo se, že oltářní obraz Panny Marie ze 17. století je zázračný, dokáže plnit přání a uzdravovat. A zajímavá legenda se váže také k cestě tohoto obrazu do knířovského kostela. Říká se, že toto renesanční malířské dílo tam na nějaký čas vypůjčil jistý šlechtic Knířov, ale když se chtěl vrátit zpět s obrazem do rodných Uher, po cestě se mu ztratil. Objevil ho až po čase na oltáři knířovského kostela, kam se prý sám vrátil, a tak jej tam už nechal. Tzv. Knířovskou Madonu najdete i na několika podobných obrazech ale i v podobě soch. Poznáte ji tak, že s malým Ježíšem v náručí stojí na obláčcích, či na zeměkouli obtočené hadem, a má rozevláté šaty i vlasy. Had zde představuje symbol zla, které Panna Maria pokořuje.
Poutní cestou z Vysokého Mýta do Knířova mířily v minulosti davy poutníků do knířovského chrámu. Věřilo se, že oltářní obraz Panny Marie ze 17. století je zázračný, dokáže plnit přání a uzdravovat. A zajímavá legenda se váže také k cestě tohoto obrazu do knířovského kostela. Říká se, že toto renesanční malířské dílo tam na nějaký čas vypůjčil jistý šlechtic Knířov, ale když se chtěl vrátit zpět s obrazem do rodných Uher, po cestě se mu ztratil. Objevil ho až po čase na oltáři knířovského kostela, kam se prý sám vrátil, a tak jej tam už nechal. Tzv. Knířovskou Madonu najdete i na několika podobných obrazech ale i v podobě soch. Poznáte ji tak, že s malým Ježíšem v náručí stojí na obláčcích, či na zeměkouli obtočené hadem, a má rozevláté šaty i vlasy. Had zde představuje symbol zla, které Panna Maria pokořuje.
Votivní obraz hořícího Vysokého Mýta
Votivní obraz hořícího Vysokého Mýta
Barokní obraz z roku 1775 od neznámého autora zachycuje ničivý požár, který vypukl 6. června 1774 a zničil téměř celé Vysoké Mýto včetně radnice, městských bran a kostela sv. Vavřince. Vyhořelo 238 domů a 39 stodol naplněných obilím. Nad vyobrazením hořícího města autor zachytil sv. Floriána, jakožto ochránce před ohněm, sv. Vavřince, coby patrona vysokomýtského děkanského kostela, a též Pannu Marii knířovskou.
Barokní obraz z roku 1775 od neznámého autora zachycuje ničivý požár, který vypukl 6. června 1774 a zničil téměř celé Vysoké Mýto včetně radnice, městských bran a kostela sv. Vavřince. Vyhořelo 238 domů a 39 stodol naplněných obilím. Nad vyobrazením hořícího města autor zachytil sv. Floriána, jakožto ochránce před ohněm, sv. Vavřince, coby patrona vysokomýtského děkanského kostela, a též Pannu Marii knířovskou.
Barokní obraz z roku 1775 od neznámého autora zachycuje ničivý požár, který vypukl 6. června 1774 a zničil téměř celé Vysoké Mýto včetně radnice, městských bran a kostela sv. Vavřince. Vyhořelo 238 domů a 39 stodol naplněných obilím. Nad vyobrazením hořícího města autor zachytil sv. Floriána, jakožto ochránce před ohněm, sv. Vavřince, coby patrona vysokomýtského děkanského kostela, a též Pannu Marii knířovskou.
Barokní obraz z roku 1775 od neznámého autora zachycuje ničivý požár, který vypukl 6. června 1774 a zničil téměř celé Vysoké Mýto včetně radnice, městských bran a kostela sv. Vavřince. Vyhořelo 238 domů a 39 stodol naplněných obilím. Nad vyobrazením hořícího města autor zachytil sv. Floriána, jakožto ochránce před ohněm, sv. Vavřince, coby patrona vysokomýtského děkanského kostela, a též Pannu Marii knířovskou.
Barokní obraz z roku 1775 od neznámého autora zachycuje ničivý požár, který vypukl 6. června 1774 a zničil téměř celé Vysoké Mýto včetně radnice, městských bran a kostela sv. Vavřince. Vyhořelo 238 domů a 39 stodol naplněných obilím. Nad vyobrazením hořícího města autor zachytil sv. Floriána, jakožto ochránce před ohněm, sv. Vavřince, coby patrona vysokomýtského děkanského kostela, a též Pannu Marii knířovskou.
Obraz hořícího Vysokého Mýta z roku 1775.
Obraz hořícího Vysokého Mýta z roku 1775.
Obraz hořícího Vysokého Mýta z roku 1775.
Obraz hořícího Vysokého Mýta z roku 1775.
Obraz hořícího Vysokého Mýta z roku 1775.
Knířovská studánka
Pod knířovským kostelem se nachází rybník napájený Knířovským potokem. Pod jeho hrází stojí stará chalupa, v jejíž zahradě je studánka. Říká se, že voda z ní je léčivá, dokáže prý vyléčit oční potíže.
Ke studánce se váže několik pověstí. Třeba o pyšné panně, která tam chodila kalit vodu. Další pověst vypráví o sporu pohanů s křesťany. Křesťané pohanům při jedné potyčce porazili několik lip v posvátném pohanském háji a postavili u studánky kapličku. Pohané na oplátku křesťanskou stavbu zbourali a zvon z ní si pověsili na lípu. Ten se rozezněl jen jednou, snesl se ke studánce a ponořil do jejích hlubin. Smutné zvonění je tu prý slyšet dodnes. Stačí poslouchat…
Pod knířovským kostelem se nachází rybník napájený Knířovským potokem. Pod jeho hrází stojí stará chalupa, v jejíž zahradě je studánka. Říká se, že voda z ní je léčivá, dokáže prý vyléčit oční potíže.
Ke studánce se váže několik pověstí. Třeba o pyšné panně, která tam chodila kalit vodu. Další pověst vypráví o sporu pohanů s křesťany. Křesťané pohanům při jedné potyčce porazili několik lip v posvátném pohanském háji a postavili u studánky kapličku. Pohané na oplátku křesťanskou stavbu zbourali a zvon z ní si pověsili na lípu. Ten se rozezněl jen jednou, snesl se ke studánce a ponořil do jejích hlubin. Smutné zvonění je tu prý slyšet dodnes. Stačí poslouchat…
Pod knířovským kostelem se nachází rybník napájený Knířovským potokem. Pod jeho hrází stojí stará chalupa, v jejíž zahradě je studánka. Říká se, že voda z ní je léčivá, dokáže prý vyléčit oční potíže.
Ke studánce se váže několik pověstí. Třeba o pyšné panně, která tam chodila kalit vodu. Další pověst vypráví o sporu pohanů s křesťany. Křesťané pohanům při jedné potyčce porazili několik lip v posvátném pohanském háji a postavili u studánky kapličku. Pohané na oplátku křesťanskou stavbu zbourali a zvon z ní si pověsili na lípu. Ten se rozezněl jen jednou, snesl se ke studánce a ponořil do jejích hlubin. Smutné zvonění je tu prý slyšet dodnes. Stačí poslouchat…
Pod knířovským kostelem se nachází rybník napájený Knířovským potokem. Pod jeho hrází stojí stará chalupa, v jejíž zahradě je studánka. Říká se, že voda z ní je léčivá, dokáže prý vyléčit oční potíže.
Ke studánce se váže několik pověstí. Třeba o pyšné panně, která tam chodila kalit vodu. Další pověst vypráví o sporu pohanů s křesťany. Křesťané pohanům při jedné potyčce porazili několik lip v posvátném pohanském háji a postavili u studánky kapličku. Pohané na oplátku křesťanskou stavbu zbourali a zvon z ní si pověsili na lípu. Ten se rozezněl jen jednou, snesl se ke studánce a ponořil do jejích hlubin. Smutné zvonění je tu prý slyšet dodnes. Stačí poslouchat…
Studánka pod Knířovským rybníkem. Foto: Vanda Grof.
Studánka pod Knířovským rybníkem. Foto: Vanda Grof.
Studánka pod Knířovským rybníkem. Foto: Vanda Grof.
Studánka pod Knířovským rybníkem. Foto: Vanda Grof.
Studánka pod Knířovským rybníkem. Foto: Vanda Grof.
Socha sv. Serváce u statku Servácov. Foto: Vanda Grof.
Socha sv. Serváce u statku Servácov. Foto: Vanda Grof.
Socha sv. Serváce u statku Servácov. Foto: Vanda Grof.
Socha sv. Serváce u statku Servácov. Foto: Vanda Grof.
Socha sv. Serváce u statku Servácov. Foto: Vanda Grof.
Socha sv. Serváce
Mezi Knířovem a Lhůtou pod lesnatou strání stojí empírový statek Servácov ze 30. let 19. století, který postavil belgický přistěhovalec Servác František Lecomte. Ten se proslavil výrobou Limburského sýra, který podle Aloise Vojtěcha Šembery vyvážel na různá místa habsburské monarchie (do Prahy, Vídně, Lvova aj.)
Před statkem stojí pískovcová socha sv. Serváce z roku 1842. Soch tohoto světce není v naší krajině mnoho a důvod, proč se nachází právě zde, je jednoduchý. Majitel statku chtěl mít ve své blízkosti sochu patrona, po němž nosil jméno.
Sv. Servác žil ve 4. století a pocházel pravděpodobně z Arménie. Byl biskupem v belgickém Tongernu. Bývá zobrazován jako biskup, či poutník a mezi jeho atributy patří dřeváky, orel a slunce. Je patronem pro zámečníky a stolaře. Je pomocník při bolestech nohou a horečce a ochránce při jarních mrazících a při přemnožení hlodavců.
Mezi Knířovem a Lhůtou pod lesnatou strání stojí empírový statek Servácov ze 30. let 19. století, který postavil belgický přistěhovalec Servác František Lecomte. Ten se proslavil výrobou Limburského sýra, který podle Aloise Vojtěcha Šembery vyvážel na různá místa habsburské monarchie (do Prahy, Vídně, Lvova aj.)
Před statkem stojí pískovcová socha sv. Serváce z roku 1842. Soch tohoto světce není v naší krajině mnoho a důvod, proč se nachází právě zde, je jednoduchý. Majitel statku chtěl mít ve své blízkosti sochu patrona, po němž nosil jméno.
Sv. Servác žil ve 4. století a pocházel pravděpodobně z Arménie. Byl biskupem v belgickém Tongernu. Bývá zobrazován jako biskup, či poutník a mezi jeho atributy patří dřeváky, orel a slunce. Je patronem pro zámečníky a stolaře. Je pomocník při bolestech nohou a horečce a ochránce při jarních mrazících a při přemnožení hlodavců.
Mezi Knířovem a Lhůtou pod lesnatou strání stojí empírový statek Servácov ze 30. let 19. století, který postavil belgický přistěhovalec Servác František Lecomte. Ten se proslavil výrobou Limburského sýra, který podle Aloise Vojtěcha Šembery vyvážel na různá místa habsburské monarchie (do Prahy, Vídně, Lvova aj.)
Před statkem stojí pískovcová socha sv. Serváce z roku 1842. Soch tohoto světce není v naší krajině mnoho a důvod, proč se nachází právě zde, je jednoduchý. Majitel statku chtěl mít ve své blízkosti sochu patrona, po němž nosil jméno.
Sv. Servác žil ve 4. století a pocházel pravděpodobně z Arménie. Byl biskupem v belgickém Tongernu. Bývá zobrazován jako biskup, či poutník a mezi jeho atributy patří dřeváky, orel a slunce. Je patronem pro zámečníky a stolaře. Je pomocník při bolestech nohou a horečce a ochránce při jarních mrazících a při přemnožení hlodavců.
Mezi Knířovem a Lhůtou pod lesnatou strání stojí empírový statek Servácov ze 30. let 19. století, který postavil belgický přistěhovalec Servác František Lecomte. Ten se proslavil výrobou Limburského sýra, který podle Aloise Vojtěcha Šembery vyvážel na různá místa habsburské monarchie (do Prahy, Vídně, Lvova aj.)
Před statkem stojí pískovcová socha sv. Serváce z roku 1842. Soch tohoto světce není v naší krajině mnoho a důvod, proč se nachází právě zde, je jednoduchý. Majitel statku chtěl mít ve své blízkosti sochu patrona, po němž nosil jméno.
Sv. Servác žil ve 4. století a pocházel pravděpodobně z Arménie. Byl biskupem v belgickém Tongernu. Bývá zobrazován jako biskup, či poutník a mezi jeho atributy patří dřeváky, orel a slunce. Je patronem pro zámečníky a stolaře. Je pomocník při bolestech nohou a horečce a ochránce při jarních mrazících a při přemnožení hlodavců.
Knířovské zvony
Knířovské zvony
Jako mnoha jiným zvonům, ani těm knířovským se nevyhnul smutný válečný osud. Ve věži původně visely tři zvony. Čtvrtý byl malý zvonek v sanktusové věžičce. Dva z těchto zvonů byly 11. dubna 1917 zrekvírovány pro válečné účely a rozlity na zbraně. Zvony pocházely z let 1561 a 1820.
Další zastavení
A1 – nám. Přemysla Otakara II.Městský okruh
A2 – Vodárenská věžMěstský okruh
A3 – Botanická zahradaMěstský okruh
A4 – Jungmannovy sadyMěstský okruh
A5 – kostel Nejsvětější TrojiceMěstský okruh
A6 – náměstí VaňornéhoMěstský okruh
A7 – Havlíčkovy sadyMěstský okruh
B1 – Vodní toky – řeka LoučnáPřírodní okruh
B2 – Aleje – "Chodníček"Přírodní okruh
B3 – Meandry a loukyPřírodní okruh
B4 – Na prahu lesaPřírodní okruh
B5 – Nejvýznamější mokřadPřírodní okruh
B6 – V lesePřírodní okruh
B7 – Výhledy z vrchu VinicePřírodní okruh
C1 – Náměstí VaňornéhoDuchovní stezka
C2 – Socha sv. JosefaDuchovní stezka
C3 – Knířovská poutní cestaDuchovní stezka
C4 – KnířovDuchovní stezka
C5 – Kaplička nad VanicemiDuchovní stezka
C6 – SedlecDuchovní stezka
C7 – Bývalý kostel sv. VáclavaDuchovní stezka
C8 – Lázně u sv. MikulášeDuchovní stezka
C9 – Smírčí KřížDuchovní stezka
Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory
Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory
