Kaplička nad Vanicemi

Kaplička nad Vanicemi

Kaplička nad Vanicemi

Kaplička nad Vanicemi

Kaplička nad Vanicemi

Po zdolání značného převýšení se zastavte u malé zděné výklenkové kapličky, kterou dali postavit obyvatelé Vanic v roce 1649 na památku obětí třicetileté války. Pověst zaznamenaná v kronice vysokomýtského děkanství také hovoří o tom, že za stavbou kapličky stáli dva mladí snoubenci, kteří ovšem zemřeli dříve, než se stihli oddat. 

Po zdolání značného převýšení se zastavte u malé zděné výklenkové kapličky, kterou dali postavit obyvatelé Vanic v roce 1649 na památku obětí třicetileté války. Pověst zaznamenaná v kronice vysokomýtského děkanství také hovoří o tom, že za stavbou kapličky stáli dva mladí snoubenci, kteří ovšem zemřeli dříve, než se stihli oddat. 

Po zdolání značného převýšení se zastavte u malé zděné výklenkové kapličky, kterou dali postavit obyvatelé Vanic v roce 1649 na památku obětí třicetileté války. Pověst zaznamenaná v kronice vysokomýtského děkanství také hovoří o tom, že za stavbou kapličky stáli dva mladí snoubenci, kteří ovšem zemřeli dříve, než se stihli oddat. 

Po zdolání značného převýšení se zastavte u malé zděné výklenkové kapličky, kterou dali postavit obyvatelé Vanic v roce 1649 na památku obětí třicetileté války. Pověst zaznamenaná v kronice vysokomýtského děkanství také hovoří o tom, že za stavbou kapličky stáli dva mladí snoubenci, kteří ovšem zemřeli dříve, než se stihli oddat. 

Po zdolání značného převýšení se zastavte u malé zděné výklenkové kapličky, kterou dali postavit obyvatelé Vanic v roce 1649 na památku obětí třicetileté války. Pověst zaznamenaná v kronice vysokomýtského děkanství také hovoří o tom, že za stavbou kapličky stáli dva mladí snoubenci, kteří ovšem zemřeli dříve, než se stihli oddat. 

Fotografie kaple z 1. čtvrtiny 20. století. Foto: Josef Králík. 

Fotografie kaple z 1. čtvrtiny 20. století. Foto: Josef Králík. 

Fotografie kaple z 1. čtvrtiny 20. století. Foto: Josef Králík. 

Fotografie kaple z 1. čtvrtiny 20. století. Foto: Josef Králík. 

Fotografie kaple z 1. čtvrtiny 20. století. Foto: Josef Králík. 

Kaple, kterou vzal čas

Kaple, kterou vzal čas

Kaple, kterou vzal čas

Kaple, kterou vzal čas

Kaple, kterou vzal čas

I přesto, že se v české krajině drobných sakrálních památek dochovalo do dnešní doby nepřeberné množství, víme i o takových, které takové štěstí neměly a z nejrůznějších příčin zanikly. Příkladem takové zkázy je kaple sv. Jana Nepomuckého, která v minulosti stávala na okraji Vysokého Mýta u mlýna Visnarov při silnici směrem na Ústí nad Orlicí. Kapli dal vystavět v roce 1736 mlynář Jan Wiesner (Visnar). O svátku sv. Jana Nepomuckého, tj. 16, května, se ke kapli vydávala poutní procesí. Šlo o nevelkou čtyřbokou stavbu se sedlovou taškovou střechou a oválnými okny. Průčelí kaple zakončoval zdobený barokní štít. Uvnitř kaple se nacházela socha světce z roku 1771. Kaple i socha uvnitř byly v roce 1976 pobořeny spadlou lípou a jejich zbytky byly následně odklizeny. 

I přesto, že se v české krajině drobných sakrálních památek dochovalo do dnešní doby nepřeberné množství, víme i o takových, které takové štěstí neměly a z nejrůznějších příčin zanikly. Příkladem takové zkázy je kaple sv. Jana Nepomuckého, která v minulosti stávala na okraji Vysokého Mýta u mlýna Visnarov při silnici směrem na Ústí nad Orlicí. Kapli dal vystavět v roce 1736 mlynář Jan Wiesner (Visnar). O svátku sv. Jana Nepomuckého, tj. 16, května, se ke kapli vydávala poutní procesí. Šlo o nevelkou čtyřbokou stavbu se sedlovou taškovou střechou a oválnými okny. Průčelí kaple zakončoval zdobený barokní štít. Uvnitř kaple se nacházela socha světce z roku 1771. Kaple i socha uvnitř byly v roce 1976 pobořeny spadlou lípou a jejich zbytky byly následně odklizeny. 

I přesto, že se v české krajině drobných sakrálních památek dochovalo do dnešní doby nepřeberné množství, víme i o takových, které takové štěstí neměly a z nejrůznějších příčin zanikly. Příkladem takové zkázy je kaple sv. Jana Nepomuckého, která v minulosti stávala na okraji Vysokého Mýta u mlýna Visnarov při silnici směrem na Ústí nad Orlicí. Kapli dal vystavět v roce 1736 mlynář Jan Wiesner (Visnar). O svátku sv. Jana Nepomuckého, tj. 16, května, se ke kapli vydávala poutní procesí. Šlo o nevelkou čtyřbokou stavbu se sedlovou taškovou střechou a oválnými okny. Průčelí kaple zakončoval zdobený barokní štít. Uvnitř kaple se nacházela socha světce z roku 1771. Kaple i socha uvnitř byly v roce 1976 pobořeny spadlou lípou a jejich zbytky byly následně odklizeny. 

I přesto, že se v české krajině drobných sakrálních památek dochovalo do dnešní doby nepřeberné množství, víme i o takových, které takové štěstí neměly a z nejrůznějších příčin zanikly. Příkladem takové zkázy je kaple sv. Jana Nepomuckého, která v minulosti stávala na okraji Vysokého Mýta u mlýna Visnarov při silnici směrem na Ústí nad Orlicí. Kapli dal vystavět v roce 1736 mlynář Jan Wiesner (Visnar). O svátku sv. Jana Nepomuckého, tj. 16, května, se ke kapli vydávala poutní procesí. Šlo o nevelkou čtyřbokou stavbu se sedlovou taškovou střechou a oválnými okny. Průčelí kaple zakončoval zdobený barokní štít. Uvnitř kaple se nacházela socha světce z roku 1771. Kaple i socha uvnitř byly v roce 1976 pobořeny spadlou lípou a jejich zbytky byly následně odklizeny. 

I přesto, že se v české krajině drobných sakrálních památek dochovalo do dnešní doby nepřeberné množství, víme i o takových, které takové štěstí neměly a z nejrůznějších příčin zanikly. Příkladem takové zkázy je kaple sv. Jana Nepomuckého, která v minulosti stávala na okraji Vysokého Mýta u mlýna Visnarov při silnici směrem na Ústí nad Orlicí. Kapli dal vystavět v roce 1736 mlynář Jan Wiesner (Visnar). O svátku sv. Jana Nepomuckého, tj. 16, května, se ke kapli vydávala poutní procesí. Šlo o nevelkou čtyřbokou stavbu se sedlovou taškovou střechou a oválnými okny. Průčelí kaple zakončoval zdobený barokní štít. Uvnitř kaple se nacházela socha světce z roku 1771. Kaple i socha uvnitř byly v roce 1976 pobořeny spadlou lípou a jejich zbytky byly následně odklizeny. 

Nedaleko odsud u lesa u silnice směrem k Brtči stojí drobná zděná stavba. Jmenuje se Stánina vyhlídka a byla postavena v roce 2015 z iniciativy členů spolku Variace VM na památku jejich zesnulé kamarádky Stanislavy Jetmarové jako místo pro setkávání, jako oslava přírody a přátelství. I Stánina vyhlídka má tedy duchovní rozměr. V krajině je navíc umístěná stejně malebně jako výklenkové kapličky, které svým architektonickým řešením velmi připomíná. Z místa je krásný výhled na Vysoké Mýto a celou vysokomýtskou kotlinu odsud máte jako na dlani. Za dobrého počasí jsou dobře vidět také Orlické hory a pohoří Králického Sněžníku.
Neváhejte místo navštívit, pár kroků navíc za krásný výhled stojí. 

Nedaleko odsud u lesa u silnice směrem k Brtči stojí drobná zděná stavba. Jmenuje se Stánina vyhlídka a byla postavena v roce 2015 z iniciativy členů spolku Variace VM na památku jejich zesnulé kamarádky Stanislavy Jetmarové jako místo pro setkávání, jako oslava přírody a přátelství. I Stánina vyhlídka má tedy duchovní rozměr. V krajině je navíc umístěná stejně malebně jako výklenkové kapličky, které svým architektonickým řešením velmi připomíná. Z místa je krásný výhled na Vysoké Mýto a celou vysokomýtskou kotlinu odsud máte jako na dlani. Za dobrého počasí jsou dobře vidět také Orlické hory a pohoří Králického Sněžníku.
Neváhejte místo navštívit, pár kroků navíc za krásný výhled stojí. 

Nedaleko odsud u lesa u silnice směrem k Brtči stojí drobná zděná stavba. Jmenuje se Stánina vyhlídka a byla postavena v roce 2015 z iniciativy členů spolku Variace VM na památku jejich zesnulé kamarádky Stanislavy Jetmarové jako místo pro setkávání, jako oslava přírody a přátelství. I Stánina vyhlídka má tedy duchovní rozměr. V krajině je navíc umístěná stejně malebně jako výklenkové kapličky, které svým architektonickým řešením velmi připomíná. Z místa je krásný výhled na Vysoké Mýto a celou vysokomýtskou kotlinu odsud máte jako na dlani. Za dobrého počasí jsou dobře vidět také Orlické hory a pohoří Králického Sněžníku.
Neváhejte místo navštívit, pár kroků navíc za krásný výhled stojí. 

Nedaleko odsud u lesa u silnice směrem k Brtči stojí drobná zděná stavba. Jmenuje se Stánina vyhlídka a byla postavena v roce 2015 z iniciativy členů spolku Variace VM na památku jejich zesnulé kamarádky Stanislavy Jetmarové jako místo pro setkávání, jako oslava přírody a přátelství. I Stánina vyhlídka má tedy duchovní rozměr. V krajině je navíc umístěná stejně malebně jako výklenkové kapličky, které svým architektonickým řešením velmi připomíná. Z místa je krásný výhled na Vysoké Mýto a celou vysokomýtskou kotlinu odsud máte jako na dlani. Za dobrého počasí jsou dobře vidět také Orlické hory a pohoří Králického Sněžníku.
Neváhejte místo navštívit, pár kroků navíc za krásný výhled stojí. 

Nedaleko odsud u lesa u silnice směrem k Brtči stojí drobná zděná stavba. Jmenuje se Stánina vyhlídka a byla postavena v roce 2015 z iniciativy členů spolku Variace VM na památku jejich zesnulé kamarádky Stanislavy Jetmarové jako místo pro setkávání, jako oslava přírody a přátelství. I Stánina vyhlídka má tedy duchovní rozměr. V krajině je navíc umístěná stejně malebně jako výklenkové kapličky, které svým architektonickým řešením velmi připomíná. Z místa je krásný výhled na Vysoké Mýto a celou vysokomýtskou kotlinu odsud máte jako na dlani. Za dobrého počasí jsou dobře vidět také Orlické hory a pohoří Králického Sněžníku.
Neváhejte místo navštívit, pár kroků navíc za krásný výhled stojí. 

Stánina vyhlídka. Foto: Vanda Grof. 

Stánina vyhlídka. Foto: Vanda Grof. 

Stánina vyhlídka. Foto: Vanda Grof. 

Stánina vyhlídka. Foto: Vanda Grof. autora. 

Stánina vyhlídka. Foto: Vanda Grof. 

Zamýšleli jste se někdy nad otázkou vzniku názvů některých českých měst a vesnic? Mnohdy mají tato místní označení zajímavý, až překvapivý původ. To však není případ Vanic. Název vsi pochází od Váni – zkratky jména Václav. Obec je poprvé písemně doložena v roce 1547. A kdo byl onen Váňa, který dal vesnici jméno? Jeho totožnost je neznámá, ale je možné, že se mohlo jednat o první rychtáře. Ve vsi se dochovalo množství zděných patrových selských stavení, mezi nimiž vyniká poloroubená chalupa čp. 4 s podstávkou, tedy sloupovou konstrukcí nesoucích štít. 

Zamýšleli jste se někdy nad otázkou vzniku názvů některých českých měst a vesnic? Mnohdy mají tato místní označení zajímavý, až překvapivý původ. To však není případ Vanic. Název vsi pochází od Váni – zkratky jména Václav. Obec je poprvé písemně doložena v roce 1547. A kdo byl onen Váňa, který dal vesnici jméno? Jeho totožnost je neznámá, ale je možné, že se mohlo jednat o první rychtáře. Ve vsi se dochovalo množství zděných patrových selských stavení, mezi nimiž vyniká poloroubená chalupa čp. 4 s podstávkou, tedy sloupovou konstrukcí nesoucích štít.

Zamýšleli jste se někdy nad otázkou vzniku názvů některých českých měst a vesnic? Mnohdy mají tato místní označení zajímavý, až překvapivý původ. To však není případ Vanic. Název vsi pochází od Váni – zkratky jména Václav. Obec je poprvé písemně doložena v roce 1547. A kdo byl onen Váňa, který dal vesnici jméno? Jeho totožnost je neznámá, ale je možné, že se mohlo jednat o první rychtáře. Ve vsi se dochovalo množství zděných patrových selských stavení, mezi nimiž vyniká poloroubená chalupa čp. 4 s podstávkou, tedy sloupovou konstrukcí nesoucích štít.

Zamýšleli jste se někdy nad otázkou vzniku názvů některých českých měst a vesnic? Mnohdy mají tato místní označení zajímavý, až překvapivý původ. To však není případ Vanic. Název vsi pochází od Váni – zkratky jména Václav. Obec je poprvé písemně doložena v roce 1547. A kdo byl onen Váňa, který dal vesnici jméno? Jeho totožnost je neznámá, ale je možné, že se mohlo jednat o první rychtáře. Ve vsi se dochovalo množství zděných patrových selských stavení, mezi nimiž vyniká poloroubená chalupa čp. 4 s podstávkou, tedy sloupovou konstrukcí nesoucích štít. 

Zamýšleli jste se někdy nad otázkou vzniku názvů některých českých měst a vesnic? Mnohdy mají tato místní označení zajímavý, až překvapivý původ. To však není případ Vanic. Název vsi pochází od Váni – zkratky jména Václav. Obec je poprvé písemně doložena v roce 1547. A kdo byl onen Váňa, který dal vesnici jméno? Jeho totožnost je neznámá, ale je možné, že se mohlo jednat o první rychtáře. Ve vsi se dochovalo množství zděných patrových selských stavení, mezi nimiž vyniká poloroubená chalupa čp. 4 s podstávkou, tedy sloupovou konstrukcí nesoucích štít. 

Výhledy na Vysoké Mýto do Vanic byly vždy úchvatné, i když dnes pohled trochu kazí nevzhledné panelové domy. Foto: Josef Králík, mezi lety 1912 a 1930. 

Výhledy na Vysoké Mýto do Vanic byly vždy úchvatné, i když dnes pohled trochu kazí nevzhledné panelové domy. Foto: Josef Králík, mezi lety 1912 a 1930. 

Výhledy na Vysoké Mýto do Vanic byly vždy úchvatné, i když dnes pohled trochu kazí nevzhledné panelové domy. Foto: Josef Králík, mezi lety 1912 a 1930. 

Výhledy na Vysoké Mýto do Vanic byly vždy úchvatné, i když dnes pohled trochu kazí nevzhledné panelové domy. Foto: Josef Králík, mezi lety 1912 a 1930. 

Výhledy na Vysoké Mýto do Vanic byly vždy úchvatné, i když dnes pohled trochu kazí nevzhledné panelové domy. Foto: Josef Králík, mezi lety 1912 a 1930.