Na prahu lesa

Na prahu lesa

Na prahu lesa

Na prahu lesa

Na prahu lesa

Foto: R. Štěpán

Foto: R. Štěpán

Foto: R. Štěpán

Foto: R. Štěpán

Foto: R. Štěpán

arrow-b
b4
b4-cover
deco-horizontal-b

PŘECHODOVÉ
PÁSMO

meandry
a louky

Pásmem mezi zdejším lesem a okolní krajinou je nejen obytná zástavba a pole, ale i rybník Chobot a přírodní památka U Vinic, slatinná louka s výskytem chráněných druhů rostlin. Zde roste i ohrožená orchidej prstnatec májový. Na lesním okraji můžete spatřit staré duby, ve kterých se vyvíjí např. tesařík dubový připomínající svým zbarvením vosu.

Pásmem mezi zdejším lesem a okolní krajinou je nejen obytná zástavba a pole, ale i rybník Chobot a přírodní památka U Vinic, slatinná louka s výskytem chráněných druhů rostlin. Zde roste i ohrožená orchidej prstnatec májový. Na lesním okraji můžete spatřit staré duby, ve kterých se vyvíjí např. tesařík dubový připomínající svým zbarvením vosu.

Pásmem mezi zdejším lesem a okolní krajinou je nejen obytná zástavba a pole, ale i rybník Chobot a přírodní památka U Vinic, slatinná louka s výskytem chráněných druhů rostlin. Zde roste i ohrožená orchidej prstnatec májový. Na lesním okraji můžete spatřit staré duby, ve kterých se vyvíjí např. tesařík dubový připomínající svým zbarvením vosu.

Pásmem mezi zdejším lesem a okolní krajinou je nejen obytná zástavba a pole, ale i rybník Chobot a přírodní památka U Vinic, slatinná louka s výskytem chráněných druhů rostlin. Zde roste i ohrožená orchidej prstnatec májový. Na lesním okraji můžete spatřit staré duby, ve kterých se vyvíjí např. tesařík dubový připomínající svým zbarvením vosu.

09 prstnatec m†jovž detail

Barva květů prstnatce májového může být vzácně i růžová nebo bílá. Foto: D. Trávníček

 Saranče mokřadní se vyskytuje na loukách v okolí řeky Loučná. Foto: J. Dolanský

Samec motýlice lesklé má zhruba polovinu plochy křídla modrou. Foto: J. Dolanský

deco-horizontal-b

Prstnatec májový

Prstnatec májový

Prstnatec májový dorůstá výšky až 60 cm. Charakteristické skvrny na listech nejsou pravidlem u všech rostlin, ale asi u 70 % populace. Květenství na sobě nese až 50 jednotlivých květů. Prstnatec májový kvete v květnu a v červnu.

Prstnatec májový dorůstá výšky až 60 cm. Charakteristické skvrny na listech nejsou pravidlem u všech rostlin, ale asi u 70 % populace. Květenství na sobě nese až 50 jednotlivých květů. Prstnatec májový kvete v květnu a v červnu.

Prstnatec májový dorůstá výšky až 60 cm. Charakteristické skvrny na listech nejsou pravidlem u všech rostlin, ale asi u 70 % populace. Květenství na sobě nese až 50 jednotlivých květů. Prstnatec májový kvete v květnu a v červnu.

Prstnatec májový dorůstá výšky až 60 cm. Charakteristické skvrny na listech nejsou pravidlem u všech rostlin, ale asi u 70 % populace. Květenství na sobě nese až 50 jednotlivých květů. Prstnatec májový kvete v květnu a v červnu.

09 roh†üek bez ożezu
deco-horizontal-b

ROHÁČEK KOZLÍK

Všichni jistě známe našeho velkého roháče, tedy roháče obecného. V okolí Vysokého Mýta žije další příbuzný roháč, který je sice menší, ale i tak může délkou těla dorůstat nad 3 cm. Jedná se o roháčka kozlíka, jehož larva se vyvíjí v trouchu nejrůznějších listnatých stromů.

Všichni jistě známe našeho velkého roháče, tedy roháče obecného. V okolí Vysokého Mýta žije další příbuzný roháč, který je sice menší, ale i tak může délkou těla dorůstat nad 3 cm. Jedná se o roháčka kozlíka, jehož larva se vyvíjí v trouchu nejrůznějších listnatých stromů.

Roháček kozlík je nápadný brouk listnatých lesů.
Foto: J. Dolanský

Roháček kozlík je nápadný brouk listnatých lesů. Foto: J. Dolanský

Roháček kozlík je nápadný brouk listnatých lesů.
Foto: J. Dolanský

left-b
deco-horizontal-b

KŮROVCI

Brouci kůrovci jsou širokou veřejností spojováni hlavně s lesními hospodářskými kalamitami. Již méně je ale známo, že se vyvinuli již na konci druhohor a na světě je dnes vědecky popsáno zhruba 6 tisíc druhů. Většina kůrovců vytváří ve dřevě systém složitých chodbiček, který je druhově charakteristický. Ani ti největší kůrovci nejsou delší než 1 cm.

Brouci kůrovci jsou širokou veřejností spojováni hlavně s lesními hospodářskými kalamitami. Již méně je ale známo, že se vyvinuli již na konci druhohor a na světě je dnes vědecky popsáno zhruba 6 tisíc druhů. Většina kůrovců vytváří ve dřevě systém složitých chodbiček, který je druhově charakteristický. Ani ti největší kůrovci nejsou delší než 1 cm.

Dutiny stromů jsou velice důležité pro živočichy, kteří si je sami nedokáží vytvořit. Stromové dutiny slouží živočichům nejen jako dočasný úkryt, ale také jako místo pro vyvedení mladých, a jako spi- žírna. Dutiny obývá celá řada zvířat, např. sovy, netopýři, veverky, hadi, obojživelníci i hmyz.

Ornamentální systém chodbiček od kůrovce lýkožrouta smrkového je podobný abstraktnímu obrazu. Foto: D. Trávníček

Ornamentální systém chodbiček od kůrovce lýkožrouta smrkového je podobný abstraktnímu obrazu. Foto: D. Trávníček

Ornamentální systém chodbiček od kůrovce lýkožrouta smrkového je podobný abstraktnímu obrazu. Foto: D. Trávníček

right45-b
09 lžkoßrout smrkovž orez
09 zlatohl†vek orez

Foto: J. Dolanský

Foto: L. Praus

Foto: L. Praus

Foto: L. Praus

deco-horizontal-b

zlatohlávek

Zlatohlávek zlatý je broukem, který se velice často nachází na prosvětlených místech na krajích lesů. Zbarvením těla je velice proměnlivý. Krovky jsou jak kovově zelené, tak zlatozelené, fialové, načervenalé nebo bronzové. Dospělý brouk měří až 2 cm. Jeho larvy žijí v trouchnivějícím dřevě, v pařezech, v tlejícím listí, v kompostech, kde se krmí organickým materiálem. Kuklí se v červnu nebo červenci. S dospělými brouky se setkáváme od poloviny května až do léta. Dospělci se živí pylem, nektarem a zralými plody.

Zlatohlávek zlatý je broukem, který se velice často nachází na prosvětlených místech na krajích lesů. Zbarvením těla je velice proměnlivý. Krovky jsou jak kovově zelené, tak zlatozelené, fialové, načervenalé nebo bronzové. Dospělý brouk měří až 2 cm. Jeho larvy žijí v trouchnivějícím dřevě, v pařezech, v tlejícím listí, v kompostech, kde se krmí organickým materiálem. Kuklí se v červnu nebo červenci. S dospělými brouky se setkáváme od poloviny května až do léta. Dospělci se živí pylem, nektarem a zralými plody.

Zlatohlávek zlatý je broukem, který se velice často nachází na prosvětlených místech na krajích lesů. Zbarvením těla je velice proměnlivý. Krovky jsou jak kovově zelené, tak zlatozelené, fialové, načervenalé nebo bronzové. Dospělý brouk měří až 2 cm. Jeho larvy žijí v trouchnivějícím dřevě, v pařezech, v tlejícím listí, v kompostech, kde se krmí organickým materiálem. Kuklí se v červnu nebo červenci. S dospělými brouky se setkáváme od poloviny května až do léta. Dospělci se živí pylem, nektarem a zralými plody.

Zlatohlávek zlatý je broukem, který se velice často nachází na prosvětlených místech na krajích lesů. Zbarvením těla je velice proměnlivý. Krovky jsou jak kovově zelené, tak zlatozelené, fialové, načervenalé nebo bronzové. Dospělý brouk měří až 2 cm. Jeho larvy žijí v trouchnivějícím dřevě, v pařezech, v tlejícím listí, v kompostech, kde se krmí organickým materiálem. Kuklí se v červnu nebo červenci. S dospělými brouky se setkáváme od poloviny května až do léta. Dospělci se živí pylem, nektarem a zralými plody.

deco-horizontal-b

prstnatec
májový

střevlík
ulrichův

Prstnatec májový dorůstá výšky až 60 cm. Charakteristické skvrny na listech nejsou pravidlem u všech rostlin, ale asi u 70 % populace. Květenství na sobě nese až 50 jednotlivých květů. Prstnatec májový kvete v květnu a v červnu. Typickým stanovištěm pro tuto vstavačovitou rostlinu jsou mokré až bažinaté louky. Je častý na slatiništích, vřesovištích a rašeliništích.

Prstnatec májový dorůstá výšky až 60 cm. Charakteristické skvrny na listech nejsou pravidlem u všech rostlin, ale asi u 70 % populace. Květenství na sobě nese až 50 jednotlivých květů. Prstnatec májový kvete v květnu a v červnu. Typickým stanovištěm pro tuto vstavačovitou rostlinu jsou mokré až bažinaté louky. Je častý na slatiništích, vřesovištích a rašeliništích.

Louky v nivě Loučné jsou dnes velmi ovlivněné způsobem péče o ně. V těchto místech se původně zřejmě vyskytovaly střídavě vlhké bezkolencové louky. Dominantními druhy těchto luk jsou metlice trsnatá, hrachor luční, bezkolenec modrý, svízel severní. Nejzajímavějším druhem je žluťucha lesklá. Na nejvlhčích místech je typický dominantní výskyt pcháče zelinného, dále je zde hojné rdesno větší, psárka luční, kakost luční, medyněk vlnatý nebo skřípina lesní. Ve sníženinách, kde často stojí voda, se vytváří porosty ostřice štíhlé, vzácně zde roste i blatouch bahenní. Zajímavostí je výskyt pcháče šedého. Vzácně narazíme na kuklík potoční a v blízkosti řeky se objevuje i kakost hnědočervený. Vzhledem k nevhodnému hospodaření se v loukách šíří chrastice rákosovitá, která ukazuje i na zvyšující se eutrofizaci luk. Ta je důvodem šíření i šťovíku tupolistého. Výskyt tohoto druhu jasně ukazuje na dusíkem dobře zásobené louky s vysokou hladinou podzemní vody. Zhoršený stav luk se projevuje i nižší druhovou rozmanitostí.

Střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii) byl zjištěn v blízkosti Mlýnského náhonu v roce 2020. Jedná se o robustního střevlíka s délkou těla kolem 3 cm, který je častý na lučních, křovinatých a hájových stanovištích v dosahu vody. Tělo je klenuté, svrchu zpravidla lesklé, měděné, někdy i se zeleným nádechem. Krovky brouka jsou charakteristicky žebrované. Střevlíci jsou u nás nespecializovaní masožravci lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé i obratlovce.

09 prstnatec m†jovž

Foto: R. Mlejnek

Foto: R. Mlejnek

Foto: J. Dolanský

04-img-1
04-img-2
04-img-6
04-img-3
04-img-5
04-img-4
deco-horizontal-b

Historie

Královská města dostala při svém založení právo k hospodaření s lesy v okruhu jedné míle od města (cca 10 km). Lesy v okruhu míle byly nazývány stejně jako obec, neboť patřily městské obci, a lesy mimo okruh jako království, neboť patřily králi. V polovině 19. století hospodařilo město Vysoké Mýto s 1261 jitry lesa, tzn. v přepočtu na dnešní měrné jednotky s 726 ha lesa. V lesích rostly smrky, borovice, jedle, méně pak duby a buky.

Královská města dostala při svém založení právo k hospodaření s lesy v okruhu jedné míle od města (cca 10 km). Lesy v okruhu míle byly nazývány stejně jako obec, neboť patřily městské obci, a lesy mimo okruh jako království, neboť patřily králi. V polovině 19. století hospodařilo město Vysoké Mýto s 1261 jitry lesa, tzn. v přepočtu na dnešní měrné jednotky s 726 ha lesa. V lesích rostly smrky, borovice, jedle, méně pak duby a buky.

04-img-7
04-img-8

Další zastavení

B-mapa

Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory

Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory

logo_VM_erb
logo-muzeum