Ideální schéma vysokomýtských hradeb a brány podle Zdeňka Wirtha. Opevnění obíhal zděný příkop, přes který v místě brány vedl padací most. Před hlavní hradební zdí, napojené na věže bran a zpevněné po celé délce asi 25 baštami, byla umístěna menší parkánová zeď se střílnami.
Ideální schema vysokomýtských hradeb a brány podle Zdeňka Wirtha. Opevnění obíhal zděný příkop, přes který v místě brány vedl padací most. Před hlavní hradební zdí, napojené na věže bran a zpevněné po celé délce asi 25 baštami, byla umístěna menší parkánová zeď se střílnami.
Ideální schema vysokomýtských hradeb a brány podle Zdeňka Wirtha. Opevnění obíhal zděný příkop, přes který v místě brány vedl padací most. Před hlavní hradební zdí, napojené na věže bran a zpevněné po celé délce asi 25 baštami, byla umístěna menší parkánová zeď se střílnami.
Ideální schema vysokomýtských hradeb a brány podle Zdeňka Wirtha. Opevnění obíhal zděný příkop, přes který v místě brány vedl padací most. Před hlavní hradební zdí, napojené na věže bran a zpevněné po celé délce asi 25 baštami, byla umístěna menší parkánová zeď se střílnami.
Bezpečnost byla jedním z prvních problémů, kterou museli obyvatelé nového města krátce po jeho založení řešit. Systematický archeologický výzkum opevnění v Mýtě nikdy neproběhl, nicméně příklad nedaleké Poličky svědčí o tom, že některá města si budovala provizorní dřevěná opevnění ještě před výstavbou kamenných hradeb. Ze 70. let 13. století se dochovalo nařízení krále, který přikazuje opevnit město dle daného plánu po vzoru královského města Kolína, k čemuž bylo Vysoké Mýto osvobozeno na dva roky od zemské berně.
Bezpečnost byla jedním z prvních problémů, kterou museli obyvatelé nového města krátce po jeho založení řešit. Systematický archeologický výzkum opevnění v Mýtě nikdy neproběhl, nicméně příklad nedaleké Poličky svědčí o tom, že některá města si budovala provizorní dřevěná opevnění ještě před výstavbou kamenných hradeb. Ze 70. let 13. století se dochovalo nařízení krále, který přikazuje opevnit město dle daného plánu po vzoru královského města Kolína, k čemuž bylo Vysoké Mýto osvobozeno na dva roky od zemské berně.
Bezpečnost byla jedním z prvních problémů, kterou museli obyvatelé nového města krátce po jeho založení řešit. Systematický archeologický výzkum opevnění v Mýtě nikdy neproběhl, nicméně příklad nedaleké Poličky svědčí o tom, že některá města si budovala provizorní dřevěná opevnění ještě před výstavbou kamenných hradeb. Ze 70. let 13. století se dochovalo nařízení krále, který přikazuje opevnit město dle daného plánu po vzoru královského města Kolína, k čemuž bylo Vysoké Mýto osvobozeno na dva roky od zemské berně.
Půdorys středověkého Vysokého Mýta, ukazující urbanistickou vyspělost postupné výstavby města, od počátku předpokládající umístění chrámu, kláštera, rozvržení parcel a sítě ulic. Zdroj H. Jireček.
Půdorys středověkého Vysokého Mýta, ukazující urbanistickou vyspělost postupné výstavby města, od počátku předpokládající umístění chrámu, kláštera, rozvržení parcel a sítě ulic. Zdroj H. Jireček.
Půdorys středověkého Vysokého Mýta, ukazující urbanistickou vyspělost postupné výstavby města, od počátku předpokládající umístění chrámu, kláštera, rozvržení parcel a sítě ulic. Zdroj H. Jireček.
Půdorys středověkého Vysokého Mýta, ukazující urbanistickou vyspělost postupné výstavby města, od počátku předpokládající umístění chrámu, kláštera, rozvržení parcel a sítě ulic. Zdroj H. Jireček.
Hradby byly vystavěny z vrstvené opuky, podle Z. Wirtha dosahovaly výšky 12 metrů a šířky 2,3 metru. Zesíleny byly asi 25 baštami většinou kruhového nebo podkovovitého tvaru, jejichž zdivo se se zdivem hradby přímo prolíná, což dokládá skutečnost, že se vše stavělo zároveň. Součástí opevnění byly i vyšší obranné věže, z nichž se dochovaly pouze dvě okolo bývalého klášterního prostranství, dnešního Tyršova náměstí se sokolovnou. Ve vzdálenosti mezi 5 až 10 metry od hlavní hradby zesilovala opevnění ještě parkánová zeď se střílnami, podle Z. Wirtha dosahující výšky asi 5 a půl metru, jejíž zbytek je dochovaný u severního rohu starého města nad náhonem. Vyjma severovýchodní stranu, kde město stojí na vyvýšeném srázu spadajícím do náhonu, celé opevnění obepínal příkop, podle již zmíněného Z. Wirtha po vnitřní straně vyzděný.
Vysoké Mýto bylo založeno Přemyslem Otakarem II. nedlouho před rokem 1265. Organizátorem procesu založení města byl tzv. lokátor – osoba, která vyhlédla konkrétní místo, přivedla kolonisty a dohlížela na rozměření podoby budoucího města. První obyvatelé pocházeli z německých zemí a český charakter ve městě převládl až během husitských válek.
Vysoké Mýto bylo založeno Přemyslem Otakarem II. nedlouho před rokem 1265. Organizátorem procesu založení města byl tzv. lokátor – osoba, která vyhlédla konkrétní místo, přivedla kolonisty a dohlížela na rozměření podoby budoucího města. První obyvatelé pocházeli z německých zemí a český charakter ve městě převládl až během husitských válek.
Díky založení na nezastavěném prostranství má Vysoké Mýto pravidelný tvar s čtvercovým náměstím uprostřed a pravoúhlou sítí ulic okolo. Domy se postupně stavěly na dlouhých a úzkých parcelách, které jsou z leteckých snímků patrné dodnes. Před nepřáteli chránil město prstenec hradeb, v jehož rozích zůstala místa vyhrazená pro stavbu hlavního chrámu a klášterní prostranství.
Pohled z Pražské věže na bývalé klášterní prostranství s dnes dominující budovou sokolovny. Nalevo Vodárenská věž a zeď na místě bývalých hradeb. Foto neznámý autor, počátek 40. let 20. století, ze sbírek RMVM.
Pohled z oken Pražské věže na bývalé klášterní prostranství, dnes s dominující sokolovnou ještě před výstavbou Tyršova pomníku. Nalevo se táhne zeď ze zbytku hradeb mezi Pražkou bránou a Vodárenskou věží. Foto Jaroslav Škorpil, kolem roku 1900, ze sbírek RMVM.
První obydlí nového města byla provizorní. Na přidělených parcelách podlouhlého tvaru se osadníci zabydleli s veškerým majetkem včetně zvířectva a snažili se přežít první náročné roky. O podobě prvních chat toho mnoho nevíme. Mohly být dřevěné a omazané hlínou, některé snad částečně zahloubené. Studny a odpadní jámy měli osadníci přímo na parcelách, často nedaleko od sebe a hygiena i s ohledem na soužití se zvířaty byla nevalná. Hrubé chaty postupně nahrazovaly rozsáhlejší srubové stavby, později dřevo ustupovalo kameni a obydlí rostla do pater. Domy okolo náměstí mívaly podobný tvar, průchozí přízemí (nazývané sklep) bývalo uzpůsobené k hospodářským účelům, nad ním na masivních kamenných pilířích stávalo obytné patro, kde v málo místnostech žila rodina majitele i s částí služebnictva.
První obyvatelé začali stavět na úzkých parcelách domy, jejichž čelní štíty se časem spojily do souvislé zástavby lemující náměstí i ulice okolo. Domy byly hluboce podsklepeny, podzemní prostory se propojovaly a postupně vytvořily složitý víceúrovňový labyrint. Přední domy byly opatřeny právem várečným a ve sklepech některých z nich se dodnes nacházejí zachovalé pivovody.
Tyršovo (dříve Klášterní) náměstí, pohled na Pražskou věž. Foto neznámý autor, počátek 20. století, ze sbírek RMVM.
Tyršovo (dříve Klášterní) náměstí, pohled na Pražskou věž. Foto neznámý autor, počátek 20. století, ze sbírek RMVM.
Tyršovo (dříve Klášterní) náměstí, pohled na Pražskou věž. Foto neznámý autor, počátek 20. století, ze sbírek RMVM.
Tyršovo (dříve Klášterní) náměstí, pohled na Pražskou věž. Foto neznámý autor, počátek 20. století, ze sbírek RMVM.
Schopnost českého středověkého člověka stavět pod úrovní země byla obdivuhodná, ať už šlo o důlní činnost, hradní komplexy nebo městská sklepení. Podobně jako mnohá jiná města mělo Vysoké Mýto rozsáhlý podzemní labyrint. Sklepení rostlo postupně v neorganizovaném procesu, obyvatelé hloubili další a další místnosti, ve kterých si ukládali majetek či potraviny, často zde také nacházeli zdroj vody. Průchody do místností byly zajištěny vyzděnými chodbami, postupně docházelo k propojování jednotlivých sklepů s druhými, což mohlo poskytnout lepší útočiště v případě požáru nebo jiné katastrofy, která středověkému městu neustále hrozila.
Vysoké Mýto vzniklo na místě bez předchozí zástavby, díky čemuž mělo pravidelný tvar, tedy rozsáhlé čtvercové náměstí s pravoúhlými ulicemi, v jednom z rohů s místem pro kostel a v jiném pro klášterní prostranství. Uprostřed náměstí se dříve nacházela stará radnice a skupina domů patřící předním měšťanům. Město obepínal prstenec hradeb s třemi branami a fortnou.
Pohled na Vodárenskou věž z koryta náhonu v ulici B. Korábové. Foto Josef Králík, před rokem 1925, ze sbírek RMVM.
Pohled na Vodárenskou věž z koryta náhonu v ulici B. Korábové. Foto Josef Králík, před rokem 1925, ze sbírek RMVM.
Pohled na Vodárenskou věž z koryta náhonu v ulici B. Korábové. Foto Josef Králík, před rokem 1925, ze sbírek RMVM.
Charakter městského podzemí se měnil s příchodem moderní doby. Nový člověk už tolik nepotřeboval několik pater sklepa pod svým domem, složitá byla jeho údržba, problém představovala otázka statiky při výstavbě stále většího obydlí a v neposlední řadě svou roli hrála také otázka zajištění majetku, pro kterou se těžko kontrolovatelná přístupnost do vnitřku domu skrze podzemí stala nežádoucí. Spojovací průchody se začaly zazdívat, z některých sklepů se těžil kámen a zasypávaly se, přesto až do 60. let 20. století zůstalo vysokomýtské sklepení relativně zachované. Především z důvodu zajištění statiky pro další výstavbu však bylo rozhodnuto o masivním zavezení podzemních prostor, jejich vylití betonem a smutné je, že likvidace zbývajícího torza probíhá i dosud. Představu o vysokomýtském podzemí si tak dnešní člověk může udělat pouze na základě srovnání s městy, ke kterým byl vývoj milosrdnější – například Znojma, Tábora či Mělníka.
Vysoké Mýto vzniklo na místě bez předchozí zástavby, díky čemuž mělo pravidelný tvar, tedy rozsáhlé čtvercové náměstí s pravoúhlými ulicemi, v jednom z rohů s místem pro kostel a v jiném pro klášterní prostranství. Uprostřed náměstí se dříve nacházela stará radnice a skupina domů patřící předním měšťanům. Město obepínal prstenec hradeb s třemi branami a fortnou.
Další zastavení
A1 – nám. Přemysla Otakara II.Městský okruh
A2 – Vodárenská věžMěstský okruh
A3 – Botanická zahradaMěstský okruh
A4 – Jungmannovy sadyMěstský okruh
A5 – kostel Nejsvětější TrojiceMěstský okruh
A6 – náměstí VaňornéhoMěstský okruh
A7 – Havlíčkovy sadyMěstský okruh
B1 – Vodní toky – řeka LoučnáPřírodní okruh
B2 – Aleje – "Chodníček"Přírodní okruh
B3 – Meandry a loukyPřírodní okruh
B4 – Na prahu lesaPřírodní okruh
B5 – Nejvýznamější mokřadPřírodní okruh
B6 – V lesePřírodní okruh
B7 – Výhledy z vrchu VinicePřírodní okruh
C1 – Náměstí VaňornéhoDuchovní stezka
C2 – Socha sv. JosefaDuchovní stezka
C3 – Knířovská poutní cestaDuchovní stezka
C4 – KnířovDuchovní stezka
C5 – Kaplička nad VanicemiDuchovní stezka
C6 – SedlecDuchovní stezka
C7 – Bývalý kostel sv. VáclavaDuchovní stezka
C8 – Lázně u sv. MikulášeDuchovní stezka
C9 – Smírčí KřížDuchovní stezka
Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory
Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory