náměstí Přemysla Otakara II.

Vysoké Mýto okolo roku 1700 podle představy kreslíře Josefa Šembery z poloviny 19. století.
Originál ve sbírkách RMVM.

Místo na zemské stezce – provincia Vraclavensis

Vznik
vysokého
mýta

Budoucí Vysokomýtsko bývalo již od pravěku prostorem komunikace mezi oblastmi Čech a Moravy. Vedla tudy prastará cestovní tepna, kterou vysokomýtský rodák Hermenegild Jireček ne zcela správně pojmenoval Trstenická stezka. V dobách úsvitu českého státu tudy probíhala expanze přemyslovské moci, dosahující v době nějvětšího rozmachu za vlády Boleslava I. podoby protažené spojnice mezi západní Evropou a Kyjevskou Rusí. Vlastní Čechy a Morava byly tehdy odděleny hustým pohraničním hvozdem, na jehož české straně vyrostl v 11. století hrad Vraclav, snad pojmenovaný po svém pravděpodobném zakladateli Vratislavu II.. Kromě důležité zemské stezky střežil i východní hranici přemyslovského území a kronikář Kosmas od něj odvozuje jméno celého kraje – provincia vraclavensis. Navzdory rozšíženému omylu hrad nikdy nepatřil rodu Vršovců, které s Vraclaví kromě podobnosti jména spojují jen krvavé události z roku 1108.

Budoucí Vysokomýtsko bývalo již od pravěku prostorem komunikce mezi oblastmi Čech a Moravy. Vedla tudy prastará cestovní tepna, kterou vysokomýtský rodák Hermenegild Jireček ne zcela správně pojmenoval Trstenická stezka. V dobách úsvitu českého státu tudy probíhala expanze přemyslovské moci, dosahující v době nějvětšího rozmachu za vlády Boleslava I. podoby protažené spojnice mezi západní Evropou a Kyjevskou Rusí. Vlastní Čechy a Morava byly tehdy odděleny hustým pohraničním hvozdem, na jehož české straně vyrostl v 11. století hrad Vraclav, snad pojmenovaný po svém pravděpodobném zakladateli Vratislavu II.. Kromě důležité zemské stezky střežil i východní hranici přemyslovského území a kronikář Kosmas od něj odvozuje jméno celého kraje – provincia vraclavensis. Navzdory rozšíženému omylu hrad nikdy nepatřil rodu Vršovců, které s Vraclaví kromě podobnosti jména spojují jen krvavé události z roku 1108.

Archeologické vykopávky na Starém Mýtě u obce Tisová. Foto Stanislav Loskot, 1987, ze sbírek RMVM.

Kresba budovy starého děkanství, které stálo na místě dnešního gymnázia, z publikace H. Jirečka.

Vraclav a Vysoké Mýto

O starém přemyslovském hradu Vraclav hovoří už Dalimilova kronika jako o zpustlém a zarostlém místě. Po svém založení před rokem 1265 převzalo veškeré správní funkce královské město Vysoké Mýto a z provincie Vraclavensis se stala provincie Altamutensis. Sebevědomí měšťané mohli využívat výhodné polohy na důležité zemské stezce a Vysoké Mýto se brzy zařadilo mezi desítku největších měst v Čechách.

Představa o podobě Vysokého Mýta počátkem novověku na kresbě Josefa Šembery z 19. století

Hraniční stezka
a Hrutovská pole

Stezku vedoucí skrze českomoravský hvozd se Přemyslovci snažili zajistit opevněnými lokacemi, kromě Vraclavi zde postupně vybudovali hrady Litomyšl a Svojanov. Záhadným místem, nacházejícím se v blízkosti budoucího Vysokého Mýta, byla Hrutovská pole. Kosmas je ve své kronice zmiňuje v souvislosti se zajetím předních moravských velmožů Spytihněvem II. v roce 1055. Kníže tehdy předáky vyzval, ať za ním přijedou do Chrudimi, nedůvěřiví Moravané však dlouho otáleli na zemské hranici, až kníže využil mlhy na hrutovských polích a šlechtice zajal, odzbrojil a jejich majetek rozdělil svým družiníkům. O jakou lokaci přesně šlo, vedou historikové polemiky dodnes. Hrutov mohl být nedochovaným hradem, pohraničním tržištěm, opevněnou celnicí nebo jen přírodně charakteristickým místem, pravděpodobně se nalézajícím někde mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí.

Vysoké Mýto vzniklo na místě bez předchozí zástavby, díky čemuž mělo pravidelný tvar, tedy rozsáhlé čtvercové náměstí s pravoúhlými ulicemi, v jednom z rohů s místem pro kostel a v jiném pro klášterní prostranství. Uprostřed náměstí se dříve nacházela stará radnice a skupina domů patřící předním měšťanům. Město obepínal prstenec hradeb s třemi branami a fortnou.

Založení města

Vrcholem kolonizace východočeského pohraničí bylo zakládání měst v době Přemysla Otakara II. Ve velmi krátkém časovém období došlo k vzniku Poličky a Vysokého Mýta, v roce 1259 byla městskými právy opatřena také Litomyšl. Mýto převzalo „statutární“ funkce hradu na Vraclavi a z provincie „vraclavensis“ se stala provincie „altamutensis“. Založení Vysokého Mýta však předcházelo asi jednogenerační intermezzo, kdy se budovala aglomerace s pravděpodně městským charakterem na „starém“ Mýtě, nacházejícím se poblíž dnešní obce Tisová. Není jasné, proč královské město nakonec nevzniklo tam. V současnosti mezi historiky převládá názor, že panovník chtěl město založit dál od prostoru omezeného klášterním majetkem Litomyšle, připravit mu tak lepší možnost růstu a zamezit budoucím konfliktům.

První písemnou zmínkou o existenci města Mýta, kterému se pro odlišení od starší osady dostalo označení „Vysoké“, je zakládací listina města Poličky z roku 1265. Vysokomýtská listina se nedochovala, dataci ani okolnosti založení města proto neznáme, stejně jako jméno jeho lokátora.

První obyvatelé začali stavět na úzkých parcelách domy, jejichž čelní štíty se časem spojily do souvislé zástavby lemující náměstí i ulice okolo. Domy byly hluboce podsklepeny, podzemní prostory se propojovaly a postupně vytvořily složitý víceúrovňový labyrint. Přední domy byly opatřeny právem várečným a ve sklepech některých z nich se dodnes nacházejí zachovalé pivovody.

Vyobrazení staré vysokomýtské pečeti – draka na gotickém štítu. Barvy tohoto původního znaku neznáme, drak měl pravděpodobně svou "přirozenou" zelenou barvu, štít by mohl být dle heraldických pravidel stříbrný (bílý) či zlatý (žlutý).

Vyobrazení staré vysokomýtské pečeti – draka na gotickém štítu. Barvy tohoto půovdního znaku neznáme, drak měl pravděpodobně svou "přirozenou" zelenou barvu, štít by mohl být dle heraldických pravidel stříbrný (bílý) či zlatý (žlutý).