Náměstí Vaňorného
Náměstí Vaňorného
Náměstí Vaňorného
Náměstí Vaňorného
Náměstí Vaňorného
Nacházíte se na náměstí Vaňorného, které do poloviny 20. století neslo název Kostelní. V jeho středu stojí nejvýznamnější památka města, která je zároveň jeho největší dominantou – gotický farní kostel sv. Vavřince.
Nacházíte se na náměstí Vaňorného, které do poloviny 20. století neslo název Kostelní. V jeho středu stojí nejvýznamnější památka města, která je zároveň jeho největší dominantou – gotický farní kostel sv. Vavřince.
Nacházíte se na náměstí Vaňorného, které do poloviny 20. století neslo název Kostelní. V jeho středu stojí nejvýznamnější památka města, která je zároveň jeho největší dominantou – gotický farní kostel sv. Vavřince.
Nacházíte se na náměstí Vaňorného, které do poloviny 20. století neslo název Kostelní. V jeho středu stojí nejvýznamnější památka města, která je zároveň jeho největší dominantou – gotický farní kostel sv. Vavřince.
Nacházíte se na náměstí Vaňorného, které do poloviny 20. století neslo název Kostelní. V jeho středu stojí nejvýznamnější památka města, která je zároveň jeho největší dominantou – gotický farní kostel sv. Vavřince.
Kostel sv. Vavřince před zásadní rekonstrukcí na konci 19. století.
Foto: Ferdinand A. Brožek.
Kostel sv. Vavřince před zásadní rekonstrukcí na konci 19. století. Foto: Ferdinand A. Brožek.
Kostel sv. Vavřince před zásadní rekonstrukcí na konci 19. století.
Foto: Ferdinand A. Brožek.
Kostel sv. Vavřince před zásadní rekonstrukcí na konci 19. století. Foto: Ferdinand A. Brožek.
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Tento vrcholně gotický chrám tvoří hlavní dominantu města a je bezesporu jeho nejcennější pamětihodností. Kostel vznikl již při založení města v 60. letech 13. století. Z této původní stavby se nám však dodnes dochovala jen část zdiva. Převážná většina dnešní stavby pochází až ze 14. století.
Tento vrcholně gotický chrám tvoří hlavní dominantu města a je bezesporu jeho nejcennější pamětihodností. Kostel vznikl již při založení města v 60. letech 13. století. Z této původní stavby se nám však dodnes dochovala jen část zdiva. Převážná většina dnešní stavby pochází až ze 14. století.
Tento vrcholně gotický chrám tvoří hlavní dominantu města a je bezesporu jeho nejcennější pamětihodností. Kostel vznikl již při založení města v 60. letech 13. století. Z této původní stavby se nám však dodnes dochovala jen část zdiva. Převážná většina dnešní stavby pochází až ze 14. století.
Tento vrcholně gotický chrám tvoří hlavní dominantu města a je bezesporu jeho nejcennější pamětihodností. Kostel vznikl již při založení města v 60. letech 13. století. Z této původní stavby se nám však dodnes dochovala jen část zdiva. Převážná většina dnešní stavby pochází až ze 14. století.
Tento vrcholně gotický chrám tvoří hlavní dominantu města a je bezesporu jeho nejcennější pamětihodností. Kostel vznikl již při založení města v 60. letech 13. století. Z této původní stavby se nám však dodnes dochovala jen část zdiva. Převážná většina dnešní stavby pochází až ze 14. století.
Požár kostela
Požár kostela
V roce 1774 postihl celé město velký ničivý požár, při němž byl těžce poničen i kostel. Pádem krovu severní věže byla proražena klenba v západní části hlavní lodi. Žárem popraskaly klenby i na jiných místech, mnohde též odpadly části klenebních žeber. Bez zajímavosti není, že na opravu svého věnného města včetně kostela darovala tehdejší rakouská panovnice a česká královna Marie Terezie 10 000 zlatých. Ani tyto peníze však nestačily k rekonstrukci poničeného chrámu sv. Vavřince a značnou část potřebné částky mezi sebou vybrali místní měšťané a 2 000 zlatých přispělo i biskupství v Hradci Králové.
V roce 1774 postihl celé město velký ničivý požár, při němž byl těžce poničen i kostel. Pádem krovu severní věže byla proražena klenba v západní části hlavní lodi. Žárem popraskaly klenby i na jiných místech, mnohde též odpadly části klenebních žeber. Bez zajímavosti není, že na opravu svého věnného města včetně kostela darovala tehdejší rakouská panovnice a česká královna Marie Terezie 10 000 zlatých. Ani tyto peníze však nestačily k rekonstrukci poničeného chrámu sv. Vavřince a značnou část potřebné částky mezi sebou vybrali místní měšťané a 2 000 zlatých přispělo i biskupství v Hradci Králové.
V roce 1774 postihl celé město velký ničivý požár, při němž byl těžce poničen i kostel. Pádem krovu severní věže byla proražena klenba v západní části hlavní lodi. Žárem popraskaly klenby i na jiných místech, mnohde též odpadly části klenebních žeber. Bez zajímavosti není, že na opravu svého věnného města včetně kostela darovala tehdejší rakouská panovnice a česká královna Marie Terezie 10 000 zlatých. Ani tyto peníze však nestačily k rekonstrukci poničeného chrámu sv. Vavřince a značnou část potřebné částky mezi sebou vybrali místní měšťané a 2 000 zlatých přispělo i biskupství v Hradci Králové.
V roce 1774 postihl celé město velký ničivý požár, při němž byl těžce poničen i kostel. Pádem krovu severní věže byla proražena klenba v západní části hlavní lodi. Žárem popraskaly klenby i na jiných místech, mnohde též odpadly části klenebních žeber. Bez zajímavosti není, že na opravu svého věnného města včetně kostela darovala tehdejší rakouská panovnice a česká královna Marie Terezie 10 000 zlatých. Ani tyto peníze však nestačily k rekonstrukci poničeného chrámu sv. Vavřince a značnou část potřebné částky mezi sebou vybrali místní měšťané a 2 000 zlatých přispělo i biskupství v Hradci Králové.
Výřez z obrazu hořícího Vysokého Mýta z roku 1775 od neznámého autora.
Výřez z obrazu hořícího Vysokého Mýta z roku 1775 od neznámého autora.
Výřez z obrazu hořícího Vysokého Mýta z roku 1775 od neznámého autora.
Výřez z obrazu hořícího Vysokého Mýta z roku 1775 od neznámého autora.
Výřez z obrazu hořícího Vysokého Mýta z roku 1775 od neznámého autora.
Obraz Petra Brandla
V roce 1783 byl zrušen cisterciácký klášter v Sedleci u Kutné Hory. Pro velké dluhy, které tento klášter měl, musela být část chrámového mobiliáře rozprodána ve veřejné dražbě. Toho šikovně využili vysokomýtští měšťané a pro svůj kostel sv. Vavřince poničený požárem zakoupili v roce 1787 hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie. Jeho součástí je stejnojmenný obraz od slavného barokního malíře Patra Brandla. Jedná se o nejrozměrnější Brandlovo dílo, které vzniklo v roce 1728. Obraz také pravděpodobně skrývá určitý jinotaj. Jedna z postav zachycená na plátně stojí na schodu, na kterém je napsáno Brandlovo jméno. Mnozí historici umění usuzují, že tato postava je autoportrétem věhlasného malíře.
V roce 1783 byl zrušen cisterciácký klášter v Sedleci u Kutné Hory. Pro velké dluhy, které tento klášter měl, musela být část chrámového mobiliáře rozprodána ve veřejné dražbě. Toho šikovně využili vysokomýtští měšťané a pro svůj kostel sv. Vavřince poničený požárem zakoupili v roce 1787 hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie. Jeho součástí je stejnojmenný obraz od slavného barokního malíře Patra Brandla. Jedná se o nejrozměrnější Brandlovo dílo, které vzniklo v roce 1728. Obraz také pravděpodobně skrývá určitý jinotaj. Jedna z postav zachycená na plátně stojí na schodu, na kterém je napsáno Brandlovo jméno. Mnozí historici umění usuzují, že tato postava je autoportrétem věhlasného malíře.
V roce 1783 byl zrušen cisterciácký klášter v Sedleci u Kutné Hory. Pro velké dluhy, které tento klášter měl, musela být část chrámového mobiliáře rozprodána ve veřejné dražbě. Toho šikovně využili vysokomýtští měšťané a pro svůj kostel sv. Vavřince poničený požárem zakoupili v roce 1787 hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie. Jeho součástí je stejnojmenný obraz od slavného barokního malíře Patra Brandla. Jedná se o nejrozměrnější Brandlovo dílo, které vzniklo v roce 1728. Obraz také pravděpodobně skrývá určitý jinotaj. Jedna z postav zachycená na plátně stojí na schodu, na kterém je napsáno Brandlovo jméno. Mnozí historici umění usuzují, že tato postava je autoportrétem věhlasného malíře.
V roce 1783 byl zrušen cisterciácký klášter v Sedleci u Kutné Hory. Pro velké dluhy, které tento klášter měl, musela být část chrámového mobiliáře rozprodána ve veřejné dražbě. Toho šikovně využili vysokomýtští měšťané a pro svůj kostel sv. Vavřince poničený požárem zakoupili v roce 1787 hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie. Jeho součástí je stejnojmenný obraz od slavného barokního malíře Patra Brandla. Jedná se o nejrozměrnější Brandlovo dílo, které vzniklo v roce 1728. Obraz také pravděpodobně skrývá určitý jinotaj. Jedna z postav zachycená na plátně stojí na schodu, na kterém je napsáno Brandlovo jméno. Mnozí historici umění usuzují, že tato postava je autoportrétem věhlasného malíře.
Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie
Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie
Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie
Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie
Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie
Regotizace kostela a jeho netradiční výmalba
Regotizace kostela a jeho netradiční výmalba
V 60. letech 19. století městská rada rozhodla o celkové rekonstrukci velmi zchátralého kostela sv. Vavřince. Bylo to v době, kdy se začal projevovat všeobecný zájem o gotické památky, které měly být nekompromisně očištěny od přístaveb pozdějších staletí. Tento záměr se nevyhnul ani sv. Vavřinci, kterému se tak mimo jiné výrazně zvýšily jeho věže na současných 67 metrů.
S gotickou podobou kostela zcela nekoresponduje jeho secesní výmalba. Atypické jsou rovněž světské výjevy. Na jednom je znázorněno založení města Přemyslem Otakarem II., jiný zachytil muže významně se podílejících na přestavbě kostela: architekta F. Schmoranze, jazykovědce A.V. Šemberu, purkmistra J.B. Tůmu, profesora V. Votrubce, stavitele J. Mockera a ministerského radu H. Jirečka.
V 60. letech 19. století městská rada rozhodla o celkové rekonstrukci velmi zchátralého kostela sv. Vavřince. Bylo to v době, kdy se začal projevovat všeobecný zájem o gotické památky, které měly být nekompromisně očištěny od přístaveb pozdějších staletí. Tento záměr se nevyhnul ani sv. Vavřinci, kterému se tak mimo jiné výrazně zvýšily jeho věže na současných 67 metrů.
S gotickou podobou kostela zcela nekoresponduje jeho secesní výmalba. Atypické jsou rovněž světské výjevy. Na jednom je znázorněno založení města Přemyslem Otakarem II., jiný zachytil muže významně se podílejících na přestavbě kostela: architekta F. Schmoranze, jazykovědce A.V. Šemberu, purkmistra J.B. Tůmu, profesora V. Votrubce, stavitele J. Mockera a ministerského radu H. Jirečka.
V 60. letech 19. století městská rada rozhodla o celkové rekonstrukci velmi zchátralého kostela sv. Vavřince. Bylo to v době, kdy se začal projevovat všeobecný zájem o gotické památky, které měly být nekompromisně očištěny od přístaveb pozdějších staletí. Tento záměr se nevyhnul ani sv. Vavřinci, kterému se tak mimo jiné výrazně zvýšily jeho věže na současných 67 metrů.
S gotickou podobou kostela zcela nekoresponduje jeho secesní výmalba. Atypické jsou rovněž světské výjevy. Na jednom je znázorněno založení města Přemyslem Otakarem II., jiný zachytil muže významně se podílejících na přestavbě kostela: architekta F. Schmoranze, jazykovědce A.V. Šemberu, purkmistra J.B. Tůmu, profesora V. Votrubce, stavitele J. Mockera a ministerského radu H. Jirečka.
V 60. letech 19. století městská rada rozhodla o celkové rekonstrukci velmi zchátralého kostela sv. Vavřince. Bylo to v době, kdy se začal projevovat všeobecný zájem o gotické památky, které měly být nekompromisně očištěny od přístaveb pozdějších staletí. Tento záměr se nevyhnul ani sv. Vavřinci, kterému se tak mimo jiné výrazně zvýšily jeho věže na současných 67 metrů.
S gotickou podobou kostela zcela nekoresponduje jeho secesní výmalba. Atypické jsou rovněž světské výjevy. Na jednom je znázorněno založení města Přemyslem Otakarem II., jiný zachytil muže významně se podílejících na přestavbě kostela: architekta F. Schmoranze, jazykovědce A.V. Šemberu, purkmistra J.B. Tůmu, profesora V. Votrubce, stavitele J. Mockera a ministerského radu H. Jirečka.
V 60. letech 19. století městská rada rozhodla o celkové rekonstrukci velmi zchátralého kostela sv. Vavřince. Bylo to v době, kdy se začal projevovat všeobecný zájem o gotické památky, které měly být nekompromisně očištěny od přístaveb pozdějších staletí. Tento záměr se nevyhnul ani sv. Vavřinci, kterému se tak mimo jiné výrazně zvýšily jeho věže na současných 67 metrů.
S gotickou podobou kostela zcela nekoresponduje jeho secesní výmalba. Atypické jsou rovněž světské výjevy. Na jednom je znázorněno založení města Přemyslem Otakarem II., jiný zachytil muže významně se podílejících na přestavbě kostela: architekta F. Schmoranze, jazykovědce A.V. Šemberu, purkmistra J.B. Tůmu, profesora V. Votrubce, stavitele J. Mockera a ministerského radu H. Jirečka.
Zvony
Pro svoji nestabilitu musela být v roce 1582 snížena jižní věž kostela. Tím vyvstal problém s umístěním zvonů v ní zavěšených. Měšťané se rozhodli za tímto účelem vystavět samostatnou zvonici, kam byly zvony přemístěny. Zpět se mohly vrátit až po celkové rekonstrukci kostela v 19. století. Uvolněná zvonice dnes slouží jako výstavní prostor Městské galerie.
Osud zvonů, které po staletí svolávaly obyvatele města k bohoslužbám, se smutně zpečetil ve 20. století. S výjimkou nejstaršího zvonu sv. Vavřince menšího z roku 1466, byly všechny v zvony v době I. a II. světové války zrekvírovány pro vojenské účely.
Na začátku 21. století byl z darů občanů i firem odlit nový zvon sv. Jiří. Ten byl v roce 2003 zavěšen na jižní věž kostela.
Zrekvírovaný a rozbitý zvon sv. Jiří v roce 1917. Foto: Josef Králík.
Foto: J. Dolanský
Foto: J. Dolanský
Zrekvírovaný a rozbitý zvon sv. Jiří v roce 1917. Foto: Josef Králík.
Další zastavení
A1 – nám. Přemysla Otakara II.Městský okruh
A2 – Vodárenská věžMěstský okruh
A3 – Botanická zahradaMěstský okruh
A4 – Jungmannovy sadyMěstský okruh
A5 – kostel Nejsvětější TrojiceMěstský okruh
A6 – náměstí VaňornéhoMěstský okruh
A7 – Havlíčkovy sadyMěstský okruh
B1 – Vodní toky – řeka LoučnáPřírodní okruh
B2 – Aleje – "Chodníček"Přírodní okruh
B3 – Meandry a loukyPřírodní okruh
B4 – Na prahu lesaPřírodní okruh
B5 – Nejvýznamější mokřadPřírodní okruh
B6 – V lesePřírodní okruh
B7 – Výhledy z vrchu VinicePřírodní okruh
C1 – Náměstí VaňornéhoDuchovní stezka
C2 – Socha sv. JosefaDuchovní stezka
C3 – Knířovská poutní cestaDuchovní stezka
C4 – KnířovDuchovní stezka
C5 – Kaplička nad VanicemiDuchovní stezka
C6 – SedlecDuchovní stezka
C7 – Bývalý kostel sv. VáclavaDuchovní stezka
C8 – Lázně u sv. MikulášeDuchovní stezka
C9 – Smírčí KřížDuchovní stezka
Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory
Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory
