Sedlec

Sedlec

Sedlec

Sedlec

Sedlec

Vítejte v Sedleci, malé vesnici, typické pro ojediněle dochovanou klasicistní zástavbu s množstvím velkých selských usedlostí i menších chalup, ale také pro někdejší silné národní a duchovní cítění místních obyvatel. Četné a zajímavé archeologické nálezy dokládají, že toto místo bylo lidmi osídleno nejpozději od doby bronzové.

Vítejte v Sedleci, malé vesnici, typické pro ojediněle dochovanou klasicistní zástavbu s množstvím velkých selských usedlostí i menších chalup, ale také pro někdejší silné národní a duchovní cítění místních obyvatel. Četné a zajímavé archeologické nálezy dokládají, že toto místo bylo lidmi osídleno nejpozději od doby bronzové.

Vítejte v Sedleci, malé vesnici, typické pro ojediněle dochovanou klasicistní zástavbu s množstvím velkých selských usedlostí i menších chalup, ale také pro někdejší silné národní a duchovní cítění místních obyvatel. Četné a zajímavé archeologické nálezy dokládají, že toto místo bylo lidmi osídleno nejpozději od doby bronzové.Nacházíte se na náměstí Vaňorného, které do poloviny 20. století neslo název Kostelní. V jeho středu stojí nejvýznamnější památka města, která je zároveň jeho největší dominantou – gotický farní kostel sv. Vavřince. 

Vítejte v Sedleci, malé vesnici, typické pro ojediněle dochovanou klasicistní zástavbu s množstvím velkých selských usedlostí i menších chalup, ale také pro někdejší silné národní a duchovní cítění místních obyvatel. Četné a zajímavé archeologické nálezy dokládají, že toto místo bylo lidmi osídleno nejpozději od doby bronzové.

Vítejte v Sedleci, malé vesnici, typické pro ojediněle dochovanou klasicistní zástavbu s množstvím velkých selských usedlostí i menších chalup, ale také pro někdejší silné národní a duchovní cítění místních obyvatel. Četné a zajímavé archeologické nálezy dokládají, že toto místo bylo lidmi osídleno nejpozději od doby bronzové.

C6_1@2x
C6-cover-80
002 Střední

Pomník mistra Jana Husa. Foto: Vanda Grof. 

Pomník mistra Jana Husa. Foto: Vanda Grof. 

Pomník mistra Jana Husa. Foto: Vanda Grof. 

Pomník mistra Jana Husa. Foto: Vanda Grof. 

Pomník mistra Jana Husa. Foto: Vanda Grof. 

top-v@2x
deco-horizontal-c@2x

Pomník mistra Jana Husa

Pomník mistra Jana Husa

Pomník mistra Jana Husa

Pomník mistra Jana Husa

Pomník mistra Jana Husa

Pomník mistra Jana Husa z roku 1915, postavený místním okrašlovacím spolkem u příležitosti pětistého výročí upálení tohoto církevního reformátora stojí na jižním okraji vsi u křižovatky silnic. Součástí pomníku je kovová plaketa s Husovým profilem, pod níž se nachází jeho citát s jasným poselstvím: „Stojtež v poznané pravdě, kteráž nade vším vítězí a mocna jest až na věky.“

Pomník mistra Jana Husa z roku 1915, postavený místním okrašlovacím spolkem u příležitosti pětistého výročí upálení tohoto církevního reformátora stojí na jižním okraji vsi u křižovatky silnic. Součástí pomníku je kovová plaketa s Husovým profilem, pod níž se nachází jeho citát s jasným poselstvím: „Stojtež v poznané pravdě, kteráž nade vším vítězí a mocna jest až na věky.“ 

Pomník mistra Jana Husa z roku 1915, postavený místním okrašlovacím spolkem u příležitosti pětistého výročí upálení tohoto církevního reformátora stojí na jižním okraji vsi u křižovatky silnic. Součástí pomníku je kovová plaketa s Husovým profilem, pod níž se nachází jeho citát s jasným poselstvím: „Stojtež v poznané pravdě, kteráž nade vším vítězí a mocna jest až na věky.“ 

Pomník mistra Jana Husa z roku 1915, postavený místním okrašlovacím spolkem u příležitosti pětistého výročí upálení tohoto církevního reformátora stojí na jižním okraji vsi u křižovatky silnic. Součástí pomníku je kovová plaketa s Husovým profilem, pod níž se nachází jeho citát s jasným poselstvím: „Stojtež v poznané pravdě, kteráž nade vším vítězí a mocna jest až na věky.“ 

Pomník mistra Jana Husa z roku 1915, postavený místním okrašlovacím spolkem u příležitosti pětistého výročí upálení tohoto církevního reformátora stojí na jižním okraji vsi u křižovatky silnic. Součástí pomníku je kovová plaketa s Husovým profilem, pod níž se nachází jeho citát s jasným poselstvím: „Stojtež v poznané pravdě, kteráž nade vším vítězí a mocna jest až na věky.“ 

003 Střední

Smírčí kříž. Foto: Vanda Grof.

Výřez z obrazu hořícího Vysokého Mýta z roku 1775 od neznámého autora. 

Výřez z obrazu hořícího Vysokého Mýta z roku 1775 od neznámého autora. 

Smírčí kříž. Foto: Vanda Grof.

Smírčí kříž. Foto: Vanda Grof.

top-v@2x
deco-horizontal-c@2x

Smírčí kříž

Smírčí kříž

Historicky nejstarší sakrální památku Sedlece představuje smírčí kříž nacházející se na okraji vsi při silnici do Vraclavi. Pochází ze 14. nebo 15. století a připomíná blíže neznámou tragickou událost, ke které na místě došlo. Do pískovcového kamene ve tvaru kříže je vyryt latinský kříž. Kříž je chráněn jako kulturní památka České republiky. Cestou do Vraclavi jej nepřehlédněte, nachází se po pravé straně silnice mezi okrasnými keři naproti domu čp. 45.

Tradice vztyčování smírčích křížů sahá až do raného středověku. Podle magdeburského práva, které ve Vysokém Mýtě ve středověku platilo, se pozůstalí oběti mohli dohodnout s pachatelem skutku na uzavření smíru, který pachatel následně zpečetil zřízením tzv. smírčího kříže na místě zločinu. Tak se stalo i v tomto případě. Kříže tohoto typu se označují též jako cyrilometodějské. V pověstech často mají představovat doklad o příchodu a putování věrozvěstů naším krajem.

Historicky nejstarší sakrální památku Sedlece představuje smírčí kříž nacházející se na okraji vsi při silnici do Vraclavi. Pochází ze 14. nebo 15. století a připomíná blíže neznámou tragickou událost, ke které na místě došlo. Do pískovcového kamene ve tvaru kříže je vyryt latinský kříž. Kříž je chráněn jako kulturní památka České republiky. Cestou do Vraclavi jej nepřehlédněte, nachází se po pravé straně silnice mezi okrasnými keři naproti domu čp. 45.
Tradice vztyčování smírčích křížů sahá až do raného středověku. Podle magdeburského práva, které ve Vysokém Mýtě ve středověku platilo, se pozůstalí oběti mohli dohodnout s pachatelem skutku na uzavření smíru, který pachatel následně zpečetil zřízením tzv. smírčího kříže na místě zločinu. Tak se stalo i v tomto případě. Kříže tohoto typu se označují též jako cyrilometodějské. V pověstech často mají představovat doklad o příchodu a putování věrozvěstů naším krajem.

Historicky nejstarší sakrální památku Sedlece představuje smírčí kříž nacházející se na okraji vsi při silnici do Vraclavi. Pochází ze 14. nebo 15. století a připomíná blíže neznámou tragickou událost, ke které na místě došlo. Do pískovcového kamene ve tvaru kříže je vyryt latinský kříž. Kříž je chráněn jako kulturní památka České republiky. Cestou do Vraclavi jej nepřehlédněte, nachází se po pravé straně silnice mezi okrasnými keři naproti domu čp. 45.
Tradice vztyčování smírčích křížů sahá až do raného středověku. Podle magdeburského práva, které ve Vysokém Mýtě ve středověku platilo, se pozůstalí oběti mohli dohodnout s pachatelem skutku na uzavření smíru, který pachatel následně zpečetil zřízením tzv. smírčího kříže na místě zločinu. Tak se stalo i v tomto případě. Kříže tohoto typu se označují též jako cyrilometodějské. V pověstech často mají představovat doklad o příchodu a putování věrozvěstů naším krajem.

Historicky nejstarší sakrální památku Sedlece představuje smírčí kříž nacházející se na okraji vsi při silnici do Vraclavi. Pochází ze 14. nebo 15. století a připomíná blíže neznámou tragickou událost, ke které na místě došlo. Do pískovcového kamene ve tvaru kříže je vyryt latinský kříž. Kříž je chráněn jako kulturní památka České republiky. Cestou do Vraclavi jej nepřehlédněte, nachází se po pravé straně silnice mezi okrasnými keři naproti domu čp. 45.
Tradice vztyčování smírčích křížů sahá až do raného středověku. Podle magdeburského práva, které ve Vysokém Mýtě ve středověku platilo, se pozůstalí oběti mohli dohodnout s pachatelem skutku na uzavření smíru, který pachatel následně zpečetil zřízením tzv. smírčího kříže na místě zločinu. Tak se stalo i v tomto případě. Kříže tohoto typu se označují též jako cyrilometodějské. V pověstech často mají představovat doklad o příchodu a putování věrozvěstů naším krajem.

Pomník Františka Ladislava Riegra

Místní okrašlovací spolek nestojí jen za vznikem sedleckého pomníku Mistra Jana Husa, ale dalším jeho počinem byl též pomník Františka Ladislava Riegera, vlastence, politika a spolupracovníka Františka Palackého, jehož dceru Marii si vzal v roce 1853 za manželku. Riegrův pomník byl slavnostně odhalen 14. července 1912. Jedná se o žulový kámen s bronzovou plaketou s reliéfním portrétem F. L. Riegra, pod níž je jeho citát z roku 1861 „Právo chceme! Nedáme se!“ Riegrův pomník svědčí o velkém národním uvědomění obyvatel malé vesnice, jakou je Sedlec. 

Místní okrašlovací spolek nestojí jen za vznikem sedleckého pomníku Mistra Jana Husa, ale dalším jeho počinem byl též pomník Františka Ladislava Riegera, vlastence, politika a spolupracovníka Františka Palackého, jehož dceru Marii si vzal v roce 1853 za manželku. Riegrův pomník byl slavnostně odhalen 14. července 1912. Jedná se o žulový kámen s bronzovou plaketou s reliéfním portrétem F. L. Riegra, pod níž je jeho citát z roku 1861 „Právo chceme! Nedáme se!“ Riegrův pomník svědčí o velkém národním uvědomění obyvatel malé vesnice, jakou je Sedlec. 

Místní okrašlovací spolek nestojí jen za vznikem sedleckého pomníku Mistra Jana Husa, ale dalším jeho počinem byl též pomník Františka Ladislava Riegera, vlastence, politika a spolupracovníka Františka Palackého, jehož dceru Marii si vzal v roce 1853 za manželku. Riegrův pomník byl slavnostně odhalen 14. července 1912. Jedná se o žulový kámen s bronzovou plaketou s reliéfním portrétem F. L. Riegra, pod níž je jeho citát z roku 1861 „Právo chceme! Nedáme se!“ Riegrův pomník svědčí o velkém národním uvědomění obyvatel malé vesnice, jakou je Sedlec. 

Místní okrašlovací spolek nestojí jen za vznikem sedleckého pomníku Mistra Jana Husa, ale dalším jeho počinem byl též pomník Františka Ladislava Riegera, vlastence, politika a spolupracovníka Františka Palackého, jehož dceru Marii si vzal v roce 1853 za manželku. Riegrův pomník byl slavnostně odhalen 14. července 1912. Jedná se o žulový kámen s bronzovou plaketou s reliéfním portrétem F. L. Riegra, pod níž je jeho citát z roku 1861 „Právo chceme! Nedáme se!“ Riegrův pomník svědčí o velkém národním uvědomění obyvatel malé vesnice, jakou je Sedlec.

Místní okrašlovací spolek nestojí jen za vznikem sedleckého pomníku Mistra Jana Husa, ale dalším jeho počinem byl též pomník Františka Ladislava Riegera, vlastence, politika a spolupracovníka Františka Palackého, jehož dceru Marii si vzal v roce 1853 za manželku. Riegrův pomník byl slavnostně odhalen 14. července 1912. Jedná se o žulový kámen s bronzovou plaketou s reliéfním portrétem F. L. Riegra, pod níž je jeho citát z roku 1861 „Právo chceme! Nedáme se!“ Riegrův pomník svědčí o velkém národním uvědomění obyvatel malé vesnice, jakou je Sedlec. 

004 Střední

Fotografie ze slavnostního odhalení pomníku v roce 1912. 

Fotografie ze slavnostního odhalení pomníku v roce 1912. 

Fotografie ze slavnostního odhalení pomníku v roce 1912. 

Fotografie ze slavnostního odhalení pomníku v roce 1912. 

Fotografie ze slavnostního odhalení pomníku v roce 1912. 

right45-b@2x

Další zastavení

Mapa-C_1-100

Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory

Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory

logo_VM_erb
logo-muzeum