Snad nejdůležitější vysokomýtskou písemnou památkou jsou městská registra z 15. století, nazvaná „bílá kniha úzká“. Zachycují soupis majetkových transakcí z let 1423 – 1450 a z doprovodných vysvětlení si můžeme udělat relativně podrobný obraz o Vysokém Mýtě v této době. Je zde například několik zmínek o branách a opevnění, jejichž podoba zřejmě skutečně odpovídala ideálním rekonstrukcím z představ Z. Wirtha, J. Šembery a dalších. Přímo v okolí bran jsou zmiňovány zahrady, role a několik dvorů, dole na řece pak početné mlýny (kniha jich pojmenovává 18), představující značně ceněné objekty. Oblasti před branami byly částečně zastavěny a město již tehdy čile expandovalo mimo hradby. Vedle zařízení zemědělské povahy se k předměstím vztahují zmínky o několika kovárnách a k roku 1433 se připomíná cihelna. V roce 1434 měl být zbudován „rathúz veliký a nový“ namísto zničené radnice uprostřed náměstí, v stejném době paní Běta od Vaňka koupila sešlou budovu staré školy. Mimo hradby města stály dva kostely – Všech svatých a sv. Mikuláše. Vedle jedné ze zahrad se měl nacházet špitál pro malomocné, dle zápisů několikrát měnila majitele lázeň a připomínána je i lázeň židovská. Poblíž mlýnů se často nacházely „šlajferny“, sloužící potřebám početnému cechu nožířů.   

Snad nejdůležitější vysokomýtskou písemnou památkou jsou městská registra z 15. století, nazvaná „bílá kniha úzká“. Zachycují soupis majetkových transakcí z let 1423 – 1450 a z doprovodných vysvětlení si můžeme udělat relativně podrobný obraz o Vysokém Mýtě v této době. Je zde například několik zmínek o branách a opevnění, jejichž podoba zřejmě skutečně odpovídala ideálním rekonstrukcím z představ Z. Wirtha, J. Šembery a dalších. Přímo v okolí bran jsou zmiňovány zahrady, role a několik dvorů, dole na řece pak početné mlýny (kniha jich pojmenovává 18), představující značně ceněné objekty. Oblasti před branami byly částečně zastavěny a město již tehdy čile expandovalo mimo hradby. Vedle zařízení zemědělské povahy se k předměstím vztahují zmínky o několika kovárnách a k roku 1433 se připomíná cihelna. V roce 1434 měl být zbudován „rathúz veliký a nový“ namísto zničené radnice uprostřed náměstí, v stejném době paní Běta od Vaňka koupila sešlou budovu staré školy. Mimo hradby města stály dva kostely – Všech svatých a sv. Mikuláše. Vedle jedné ze zahrad se měl nacházet špitál pro malomocné, dle zápisů několikrát měnila majitele lázeň a připomínána je i lázeň židovská. Poblíž mlýnů se často nacházely „šlajferny“, sloužící potřebám početnému cechu nožířů.   

Snad nejdůležitější vysokomýtskou písemnou památkou jsou městská registra z 15. století, nazvaná „bílá kniha úzká“. Zachycují soupis majetkových transakcí z let 1423 – 1450 a z doprovodných vysvětlení si můžeme udělat relativně podrobný obraz o Vysokém Mýtě v této době. Je zde například několik zmínek o branách a opevnění, jejichž podoba zřejmě skutečně odpovídala ideálním rekonstrukcím z představ Z. Wirtha, J. Šembery a dalších. Přímo v okolí bran jsou zmiňovány zahrady, role a několik dvorů, dole na řece pak početné mlýny (kniha jich pojmenovává 18), představující značně ceněné objekty. Oblasti před branami byly částečně zastavěny a město již tehdy čile expandovalo mimo hradby. Vedle zařízení zemědělské povahy se k předměstím vztahují zmínky o několika kovárnách a k roku 1433 se připomíná cihelna. V roce 1434 měl být zbudován „rathúz veliký a nový“ namísto zničené radnice uprostřed náměstí, v stejném době paní Běta od Vaňka koupila sešlou budovu staré školy. Mimo hradby města stály dva kostely – Všech svatých a sv. Mikuláše. Vedle jedné ze zahrad se měl nacházet špitál pro malomocné, dle zápisů několikrát měnila majitele lázeň a připomínána je i lázeň židovská. Poblíž mlýnů se často nacházely „šlajferny“, sloužící potřebám početnému cechu nožířů.   

Snad nejdůležitější vysokomýtskou písemnou památkou jsou městská registra z 15. století, nazvaná „bílá kniha úzká“. Zachycují soupis majetkových transakcí z let 1423 – 1450 a z doprovodných vysvětlení si můžeme udělat relativně podrobný obraz o Vysokém Mýtě v této době. Je zde například několik zmínek o branách a opevnění, jejichž podoba zřejmě skutečně odpovídala ideálním rekonstrukcím z představ Z. Wirtha, J. Šembery a dalších. Přímo v okolí bran jsou zmiňovány zahrady, role a několik dvorů, dole na řece pak početné mlýny (kniha jich pojmenovává 18), představující značně ceněné objekty. Oblasti před branami byly částečně zastavěny a město již tehdy čile expandovalo mimo hradby. Vedle zařízení zemědělské povahy se k předměstím vztahují zmínky o několika kovárnách a k roku 1433 se připomíná cihelna. V roce 1434 měl být zbudován „rathúz veliký a nový“ namísto zničené radnice uprostřed náměstí, v stejném době paní Běta od Vaňka koupila sešlou budovu staré školy. Mimo hradby města stály dva kostely – Všech svatých a sv. Mikuláše. Vedle jedné ze zahrad se měl nacházet špitál pro malomocné, dle zápisů několikrát měnila majitele lázeň a připomínána je i lázeň židovská. Poblíž mlýnů se často nacházely „šlajferny“, sloužící potřebám početnému cechu nožířů.