Lázně u sv. Mikuláše

Lázně u sv. Mikuláše

Lázně u sv. Mikuláše

Lázně u sv. Mikuláše

Lázně u sv. Mikuláše

Svatomikulášská lázeňská tradice pod Vraclaví sahá do počátku 17. století, kdy se omýváním ve vydatném prameni vyléčil vraclavský farář Mikuláš. Jako poděkování nechal na místě vybudovat malou kapličku zasvěcenou svému jmenovci a patronu sv. Mikuláši.

Svatomikulášská lázeňská tradice pod Vraclaví sahá do počátku 17. století, kdy se omýváním ve vydatném prameni vyléčil vraclavský farář Mikuláš. Jako poděkování nechal na místě vybudovat malou kapličku zasvěcenou svému jmenovci a patronu sv. Mikuláši.

Svatomikulášská lázeňská tradice pod Vraclaví sahá do počátku 17. století, kdy se omýváním ve vydatném prameni vyléčil vraclavský farář Mikuláš. Jako poděkování nechal na místě vybudovat malou kapličku zasvěcenou svému jmenovci a patronu sv. Mikuláši.

Svatomikulášská lázeňská tradice pod Vraclaví sahá do počátku 17. století, kdy se omýváním ve vydatném prameni vyléčil vraclavský farář Mikuláš. Jako poděkování nechal na místě vybudovat malou kapličku zasvěcenou svému jmenovci a patronu sv. Mikuláši.

Svatomikulášská lázeňská tradice pod Vraclaví sahá do počátku 17. století, kdy se omýváním ve vydatném prameni vyléčil vraclavský farář Mikuláš. Jako poděkování nechal na místě vybudovat malou kapličku zasvěcenou svému jmenovci a patronu sv. Mikuláši.

Ze života svatého Mikuláše

Ze života svatého Mikuláše

Ze života svatého Mikuláše

Ze života svatého Mikuláše

Ze života svatého Mikuláše

Svatý Mikuláš byl biskupem v městě Myra v Lykii na území dnešního Turecka. Žil na přelomu 3. a 4. století. Proslul štědrostí k potřebným a jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných. Během pronásledování křesťanů po roce 300 byl vězněn. Pro množství zázraků, které se udály na jeho přímluvu, je také někdy zván Mikuláš Divotvůrce. Stal se patronem států. Je jedním z nejuctívanějších a nejznámějších světců – hlavně mezi dětmi.  Katolická církev jeho svátek připomíná 6. prosince. Zpravidla v předvečer tohoto dne jsou dodnes odměňovány děti, které se po celý rok dobře chovaly a učily. Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů.

Mikuláš bývá zobrazován jako starší biskup s vousem. Nejjednoduššími poznávacími znaky je berla a mitra. Méně známý atribut představují tři zlaté koule na knize. Odkazují na legendu o chudém šlechtici, a jeho třech dcerách, těm světec pomohl z chudoby třemi měšci zlaťáků.

Svatý Mikuláš byl biskupem v městě Myra v Lykii na území dnešního Turecka. Žil na přelomu 3. a 4. století. Proslul štědrostí k potřebným a jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných. Během pronásledování křesťanů po roce 300 byl vězněn. Pro množství zázraků, které se udály na jeho přímluvu, je také někdy zván Mikuláš Divotvůrce. Stal se patronem států. Je jedním z nejuctívanějších a nejznámějších světců – hlavně mezi dětmi. Katolická církev jeho svátek připomíná 6. prosince. Zpravidla v předvečer tohoto dne jsou dodnes odměňovány děti, které se po celý rok dobře chovaly a učily. Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů.
Mikuláš bývá zobrazován jako starší biskup s vousem. Nejjednoduššími poznávacími znaky je berla a mitra. Méně známý atribut představují tři zlaté koule na knize. Odkazují na legendu o chudém šlechtici, a jeho třech dcerách, těm světec pomohl z chudoby třemi měšci zlaťáků.

Svatý Mikuláš byl biskupem v městě Myra v Lykii na území dnešního Turecka. Žil na přelomu 3. a 4. století. Proslul štědrostí k potřebným a jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných. Během pronásledování křesťanů po roce 300 byl vězněn. Pro množství zázraků, které se udály na jeho přímluvu, je také někdy zván Mikuláš Divotvůrce. Stal se patronem států. Je jedním z nejuctívanějších a nejznámějších světců – hlavně mezi dětmi. Katolická církev jeho svátek připomíná 6. prosince. Zpravidla v předvečer tohoto dne jsou dodnes odměňovány děti, které se po celý rok dobře chovaly a učily. Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů.
Mikuláš bývá zobrazován jako starší biskup s vousem. Nejjednoduššími poznávacími znaky je berla a mitra. Méně známý atribut představují tři zlaté koule na knize. Odkazují na legendu o chudém šlechtici, a jeho třech dcerách, těm světec pomohl z chudoby třemi měšci zlaťáků.

Svatý Mikuláš byl biskupem v městě Myra v Lykii na území dnešního Turecka. Žil na přelomu 3. a 4. století. Proslul štědrostí k potřebným a jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných. Během pronásledování křesťanů po roce 300 byl vězněn. Pro množství zázraků, které se udály na jeho přímluvu, je také někdy zván Mikuláš Divotvůrce. Stal se patronem států. Je jedním z nejuctívanějších a nejznámějších světců – hlavně mezi dětmi. Katolická církev jeho svátek připomíná 6. prosince. Zpravidla v předvečer tohoto dne jsou dodnes odměňovány děti, které se po celý rok dobře chovaly a učily. Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů.
Mikuláš bývá zobrazován jako starší biskup s vousem. Nejjednoduššími poznávacími znaky je berla a mitra. Méně známý atribut představují tři zlaté koule na knize. Odkazují na legendu o chudém šlechtici, a jeho třech dcerách, těm světec pomohl z chudoby třemi měšci zlaťáků.

Svatý Mikuláš byl biskupem v městě Myra v Lykii na území dnešního Turecka. Žil na přelomu 3. a 4. století. Proslul štědrostí k potřebným a jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných. Během pronásledování křesťanů po roce 300 byl vězněn. Pro množství zázraků, které se udály na jeho přímluvu, je také někdy zván Mikuláš Divotvůrce. Stal se patronem států. Je jedním z nejuctívanějších a nejznámějších světců – hlavně mezi dětmi. Katolická církev jeho svátek připomíná 6. prosince. Zpravidla v předvečer tohoto dne jsou dodnes odměňovány děti, které se po celý rok dobře chovaly a učily. Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů.
Mikuláš bývá zobrazován jako starší biskup s vousem. Nejjednoduššími poznávacími znaky je berla a mitra. Méně známý atribut představují tři zlaté koule na knize. Odkazují na legendu o chudém šlechtici, a jeho třech dcerách, těm světec pomohl z chudoby třemi měšci zlaťáků.

Koncem 18. století začala sláva svatomikulášských lázní upadat. Areál byl pronajat Židům, kteří lázně neprovozovali. Za léčivou vodou docházeli pouze místní a lidé z nejbližšího okolí. Začal chátrat i kostel sv. Mikuláše a na jeho špatný stav dokonce upozorňoval v roce 1845 významný vysokomýtský rodák Alois Vojtěch Šembera. 

V roce 1880 postihl budovu lázní požár. V letech 1884–1889 byly lázně i kostel opraveny a v roce 1891 znovu otevřeny. Lázeňská budova sloužila jako hostinec. V exteriéru ztratila svůj barokní vzhled a jedinými barokními stavebními prvky zůstaly vnitřní klenby a honosné schodiště. Z této přestavby pochází dřevěná veranda.

Na přelomu 19. a 20. století vlastnila lázeňský dům Marie Kubcová, která zde provozovala lázně a hostinec. I další majitel – František Šádek v domě provozoval hostinec a v přilehlé hospodářské budově ve dvoře též sodovkárnu, ve které vyráběl Svatomikulášskou limonádu. V tradici výroby sodových vod zde pokračoval i následující majitel Karel Neubauer, který v roce 1950 prodal budovu manželům Františkovi a Ludmile Škopovým. Budova bývalé sodovkárny sloužila místnímu JZD jako čerpací stanice na vodu.

Kostel sv. Mikuláše po roce 1948 bez řádné péče chátral  a neúspěšně čelil atakům vandalů. Výrazně tak utrpěl nejenom vnějšek budovy, ale zdevastován byl i jeho interiér.

Koncem 18. století začala sláva svatomikulášských lázní upadat. Areál byl pronajat Židům, kteří lázně neprovozovali. Za léčivou vodou docházeli pouze místní a lidé z nejbližšího okolí. Začal chátrat i kostel sv. Mikuláše a na jeho špatný stav dokonce upozorňoval v roce 1845 významný vysokomýtský rodák Alois Vojtěch Šembera.

V roce 1880 postihl budovu lázní požár. V letech 1884–1889 byly lázně i kostel opraveny a v roce 1891 znovu otevřeny. Lázeňská budova sloužila jako hostinec. V exteriéru ztratila svůj barokní vzhled a jedinými barokními stavebními prvky zůstaly vnitřní klenby a honosné schodiště. Z této přestavby pochází dřevěná veranda.

Na přelomu 19. a 20. století vlastnila lázeňský dům Marie Kubcová, která zde provozovala lázně a hostinec. I další majitel – František Šádek v domě provozoval hostinec a v přilehlé hospodářské budově ve dvoře též sodovkárnu, ve které vyráběl Svatomikulášskou limonádu. V tradici výroby sodových vod zde pokračoval i následující majitel Karel Neubauer, který v roce 1950 prodal budovu manželům Františkovi a Ludmile Škopovým. Budova bývalé sodovkárny sloužila místnímu JZD jako čerpací stanice na vodu.
Kostel sv. Mikuláše po roce 1948 bez řádné péče chátral a neúspěšně čelil atakům vandalů. Výrazně tak utrpěl nejenom vnějšek budovy, ale zdevastován byl i jeho interiér.

Koncem 18. století začala sláva svatomikulášských lázní upadat. Areál byl pronajat Židům, kteří lázně neprovozovali. Za léčivou vodou docházeli pouze místní a lidé z nejbližšího okolí. Začal chátrat i kostel sv. Mikuláše a na jeho špatný stav dokonce upozorňoval v roce 1845 významný vysokomýtský rodák Alois Vojtěch Šembera.

V roce 1880 postihl budovu lázní požár. V letech 1884–1889 byly lázně i kostel opraveny a v roce 1891 znovu otevřeny. Lázeňská budova sloužila jako hostinec. V exteriéru ztratila svůj barokní vzhled a jedinými barokními stavebními prvky zůstaly vnitřní klenby a honosné schodiště. Z této přestavby pochází dřevěná veranda.

Na přelomu 19. a 20. století vlastnila lázeňský dům Marie Kubcová, která zde provozovala lázně a hostinec. I další majitel – František Šádek v domě provozoval hostinec a v přilehlé hospodářské budově ve dvoře též sodovkárnu, ve které vyráběl Svatomikulášskou limonádu. V tradici výroby sodových vod zde pokračoval i následující majitel Karel Neubauer, který v roce 1950 prodal budovu manželům Františkovi a Ludmile Škopovým. Budova bývalé sodovkárny sloužila místnímu JZD jako čerpací stanice na vodu.
Kostel sv. Mikuláše po roce 1948 bez řádné péče chátral a neúspěšně čelil atakům vandalů. Výrazně tak utrpěl nejenom vnějšek budovy, ale zdevastován byl i jeho interiér.

Koncem 18. století začala sláva svatomikulášských lázní upadat. Areál byl pronajat Židům, kteří lázně neprovozovali. Za léčivou vodou docházeli pouze místní a lidé z nejbližšího okolí. Začal chátrat i kostel sv. Mikuláše a na jeho špatný stav dokonce upozorňoval v roce 1845 významný vysokomýtský rodák Alois Vojtěch Šembera.

V roce 1880 postihl budovu lázní požár. V letech 1884–1889 byly lázně i kostel opraveny a v roce 1891 znovu otevřeny. Lázeňská budova sloužila jako hostinec. V exteriéru ztratila svůj barokní vzhled a jedinými barokními stavebními prvky zůstaly vnitřní klenby a honosné schodiště. Z této přestavby pochází dřevěná veranda.

Na přelomu 19. a 20. století vlastnila lázeňský dům Marie Kubcová, která zde provozovala lázně a hostinec. I další majitel – František Šádek v domě provozoval hostinec a v přilehlé hospodářské budově ve dvoře též sodovkárnu, ve které vyráběl Svatomikulášskou limonádu. V tradici výroby sodových vod zde pokračoval i následující majitel Karel Neubauer, který v roce 1950 prodal budovu manželům Františkovi a Ludmile Škopovým. Budova bývalé sodovkárny sloužila místnímu JZD jako čerpací stanice na vodu.

Koncem 18. století začala sláva svatomikulášských lázní upadat. Areál byl pronajat Židům, kteří lázně neprovozovali. Za léčivou vodou docházeli pouze místní a lidé z nejbližšího okolí. Začal chátrat i kostel sv. Mikuláše a na jeho špatný stav dokonce upozorňoval v roce 1845 významný vysokomýtský rodák Alois Vojtěch Šembera. 

V roce 1880 postihl budovu lázní požár. V letech 1884–1889 byly lázně i kostel opraveny a v roce 1891 znovu otevřeny. Lázeňská budova sloužila jako hostinec. V exteriéru ztratila svůj barokní vzhled a jedinými barokními stavebními prvky zůstaly vnitřní klenby a honosné schodiště. Z této přestavby pochází dřevěná veranda.

Na přelomu 19. a 20. století vlastnila lázeňský dům Marie Kubcová, která zde provozovala lázně a hostinec. I další majitel – František Šádek v domě provozoval hostinec a v přilehlé hospodářské budově ve dvoře též sodovkárnu, ve které vyráběl Svatomikulášskou limonádu. V tradici výroby sodových vod zde pokračoval i následující majitel Karel Neubauer, který v roce 1950 prodal budovu manželům Františkovi a Ludmile Škopovým. Budova bývalé sodovkárny sloužila místnímu JZD jako čerpací stanice na vodu.

Kostel sv. Mikuláše po roce 1948 bez řádné péče chátral  a neúspěšně čelil atakům vandalů. Výrazně tak utrpěl nejenom vnějšek budovy, ale zdevastován byl i jeho interiér.

Zoufalý stav celého areálu v 60. letech 20. století vyvolal otázku, jak s danou lokalitou naložit. Po mnoha úvahách bylo rozhodnuto, že dojde k celkové a velmi rozsáhlé rekonstrukci. Nejprve byla opravena fráterka a od poloviny 70. let se začalo pracovat na zbylých stavbách. Z tohoto důvodu prodali Škopovi v roce 1978 budovu lázní Československému státu v zastoupení MNV Vraclav. Budova se měla stát nedílnou součástí památkového areálu a sloužit jako jeho technické zázemí a též jako výstavní prostory. Opravené lázně a kostel sv. Mikuláše byly slavnostně otevřeny až v roce 1986. V kostele byly instalovány zrestaurované sochy z poutní cesty ke klášteru na Hoře Matky Boží u Králík. 

Zoufalý stav celého areálu v 60. letech 20. století vyvolal otázku, jak s danou lokalitou naložit. Po mnoha úvahách bylo rozhodnuto, že dojde k celkové a velmi rozsáhlé rekonstrukci. Nejprve byla opravena fráterka a od poloviny 70. let se začalo pracovat na zbylých stavbách. Z tohoto důvodu prodali Škopovi v roce 1978 budovu lázní Československému státu v zastoupení MNV Vraclav. Budova se měla stát nedílnou součástí památkového areálu a sloužit jako jeho technické zázemí a též jako výstavní prostory. Opravené lázně a kostel sv. Mikuláše byly slavnostně otevřeny až v roce 1986. V kostele byly instalovány zrestaurované sochy z poutní cesty ke klášteru na Hoře Matky Boží u Králík. 

Zoufalý stav celého areálu v 60. letech 20. století vyvolal otázku, jak s danou lokalitou naložit. Po mnoha úvahách bylo rozhodnuto, že dojde k celkové a velmi rozsáhlé rekonstrukci. Nejprve byla opravena fráterka a od poloviny 70. let se začalo pracovat na zbylých stavbách. Z tohoto důvodu prodali Škopovi v roce 1978 budovu lázní Československému státu v zastoupení MNV Vraclav. Budova se měla stát nedílnou součástí památkového areálu a sloužit jako jeho technické zázemí a též jako výstavní prostory. Opravené lázně a kostel sv. Mikuláše byly slavnostně otevřeny až v roce 1986. V kostele byly instalovány zrestaurované sochy z poutní cesty ke klášteru na Hoře Matky Boží u Králík. 

Zoufalý stav celého areálu v 60. letech 20. století vyvolal otázku, jak s danou lokalitou naložit. Po mnoha úvahách bylo rozhodnuto, že dojde k celkové a velmi rozsáhlé rekonstrukci. Nejprve byla opravena fráterka a od poloviny 70. let se začalo pracovat na zbylých stavbách. Z tohoto důvodu prodali Škopovi v roce 1978 budovu lázní Československému státu v zastoupení MNV Vraclav. Budova se měla stát nedílnou součástí památkového areálu a sloužit jako jeho technické zázemí a též jako výstavní prostory. Opravené lázně a kostel sv. Mikuláše byly slavnostně otevřeny až v roce 1986. V kostele byly instalovány zrestaurované sochy z poutní cesty ke klášteru na Hoře Matky Boží u Králík. 

Zoufalý stav celého areálu v 60. letech 20. století vyvolal otázku, jak s danou lokalitou naložit. Po mnoha úvahách bylo rozhodnuto, že dojde k celkové a velmi rozsáhlé rekonstrukci. Nejprve byla opravena fráterka a od poloviny 70. let se začalo pracovat na zbylých stavbách. Z tohoto důvodu prodali Škopovi v roce 1978 budovu lázní Československému státu v zastoupení MNV Vraclav. Budova se měla stát nedílnou součástí památkového areálu a sloužit jako jeho technické zázemí a též jako výstavní prostory. Opravené lázně a kostel sv. Mikuláše byly slavnostně otevřeny až v roce 1986. V kostele byly instalovány zrestaurované sochy z poutní cesty ke klášteru na Hoře Matky Boží u Králík.