Ještě v 2. polovině 18. století by se odsud směrem ke Slatině otvíral pohled na několik rybníků, které byly vysušeny na konci 18. století a přeměněny na louky a pole.
Ať již jdeme k malebné vesničce Podrážek nebo ve směru na Vysoké Mýto, vždy v lese narazíme na nějakou paseku. Tyto lesní mýtiny či paseky mají nejen význam pro obnovu lesa, ale přispívají k větší rozmanitosti zoologické a botanické. V pro- světleném lese zde často objevíme na květech mi- říkovitých rostlin množství brouků, motýlů i blano- křídlých.
Ať již jdeme k malebné vesničce Podrážek nebo ve směru na Vysoké Mýto, vždy v lese narazíme na nějakou paseku. Tyto lesní mýtiny či paseky mají nejen význam pro obnovu lesa, ale přispívají k větší rozmanitosti zoologické a botanické. V pro- světleném lese zde často objevíme na květech mi- říkovitých rostlin množství brouků, motýlů i blano- křídlých.
Ať již jdeme k malebné vesničce Podrážek nebo ve směru na Vysoké Mýto, vždy v lese narazíme na nějakou paseku. Tyto lesní mýtiny či paseky mají nejen význam pro obnovu lesa, ale přispívají k větší rozmanitosti zoologické a botanické. V pro- světleném lese zde často objevíme na květech mi- říkovitých rostlin množství brouků, motýlů i blano- křídlých.
Ať již jdeme k malebné vesničce Podrážek nebo ve směru na Vysoké Mýto, vždy v lese narazíme na nějakou paseku. Tyto lesní mýtiny či paseky mají nejen význam pro obnovu lesa, ale přispívají k větší rozmanitosti zoologické a botanické. V pro- světleném lese zde často objevíme na květech mi- říkovitých rostlin množství brouků, motýlů i blano- křídlých.
Foto: R. Štěpán
Foto: R. Štěpán
Foto: R. Štěpán
Foto: R. Štěpán
Foto: R. Štěpán
Mozaika nemusí být jen výtvarné dílo, ale i dílo krajinářské. Jednotlivé barevné kamínky z této mozaiky jsou vedle lesů, polí, remízků, zahrad, obytné zástavby, také stužky cest. Vše se spojuje v jeden celek, který můžeme označit za pestrou krajinu. Mnoho živočišných druhů obsazuje právě taková stanoviště, která vynikají svojí různorodostí.
Mozaika nemusí být jen výtvarné dílo, ale i dílo krajinářské. Jednotlivé barevné kamínky z této mozaiky jsou vedle lesů, polí, remízků, zahrad, obytné zástavby, také stužky cest. Vše se spojuje v jeden celek, který můžeme označit za pestrou krajinu. Mnoho živočišných druhů obsazuje právě taková stanoviště, která vynikají svojí různorodostí.
Mozaika nemusí být jen výtvarné dílo, ale i dílo krajinářské. Jednotlivé barevné kamínky z této mozaiky jsou vedle lesů, polí, remízků, zahrad, obytné zástavby, také stužky cest. Vše se spojuje v jeden celek, který můžeme označit za pestrou krajinu. Mnoho živočišných druhů obsazuje právě taková stanoviště, která vynikají svojí různorodostí.
Mozaika nemusí být jen výtvarné dílo, ale i dílo krajinářské. Jednotlivé barevné kamínky z této mozaiky jsou vedle lesů, polí, remízků, zahrad, obytné zástavby, také stužky cest. Vše se spojuje v jeden celek, který můžeme označit za pestrou krajinu. Mnoho živočišných druhů obsazuje právě taková stanoviště, která vynikají svojí různorodostí.
Mozaika nemusí být jen výtvarné dílo, ale i dílo krajinářské. Jednotlivé barevné kamínky z této mozaiky jsou vedle lesů, polí, remízků, zahrad, obytné zástavby, také stužky cest. Vše se spojuje v jeden celek, který můžeme označit za pestrou krajinu. Mnoho živočišných druhů obsazuje právě taková stanoviště, která vynikají svojí různorodostí.
Masožraví střevlíci jsou jedni z nejtypičtějších zástupců živočichů, kteří ke svému životu potřebují hodně rozmanitou krajinu. U nás jich bylo zjištěno více než 500 druhů. Biotopy vrchu Vinice jsou pro střevlíky ideální. „Obyvateli“ Vinic jsou i střevlík zahradní nebo střevlík kožitý, což jsou druhy o délce těla 3 až 4 cm.
Masožraví střevlíci jsou jedni z nejtypičtějších zástupců živočichů, kteří ke svému životu potřebují hodně rozmanitou krajinu. U nás jich bylo zjištěno více než 500 druhů. Biotopy vrchu Vinice jsou pro střevlíky ideální. „Obyvateli“ Vinic jsou i střevlík zahradní nebo střevlík kožitý, což jsou druhy o délce těla 3 až 4 cm.
Masožraví střevlíci jsou jedni z nejtypičtějších zástupců živočichů, kteří ke svému životu potřebují hodně rozmanitou krajinu. U nás jich bylo zjištěno více než 500 druhů. Biotopy vrchu Vinice jsou pro střevlíky ideální. „Obyvateli“ Vinic jsou i střevlík zahradní nebo střevlík kožitý, což jsou druhy o délce těla 3 až 4 cm.
Masožraví střevlíci jsou jedni z nejtypičtějších zástupců živočichů, kteří ke svému životu potřebují hodně rozmanitou krajinu. U nás jich bylo zjištěno více než 500 druhů. Biotopy vrchu Vinice jsou pro střevlíky ideální. „Obyvateli“ Vinic jsou i střevlík zahradní nebo střevlík kožitý, což jsou druhy o délce těla 3 až 4 cm.
Střevlík fialový
Foto: D. Trávníček
Rybník Malý Chobot fotografovaný v květnu 2020. Rybník má na první pohled minimum vody.
Foto: R. Mlejnek
Rybník Malý Chobot fotografovaný v květnu 2020. Rybník má na první pohled minimum vody.
Foto: R. Mlejnek
Dokážete spočítat všechny letokruhy? Chce to jen trpělivost. Foto: R. Mlejnek
Dokážete spočítat všechny letokruhy? Chce to jen trpělivost. Foto: R. Mlejnek
Běžně se s nimi setkáváme u prosvětlených cest v polích, lesích i v blízkosti zahrad. Okoličnaté rostli- ny, dříve také mrkvovité, patří do čeledi miříkovi- tých. Připomeňme např. bršlici kozí nohu, jež má okvětní lístky bílé. Rostlina má vysoký obsah vita- mínu C a její listy jsou občas používány do salátů nebo zeleninových polévek.
Rákosníček není jen pohádkový skřítek, ale také krásný brouk žijící na vodních a mokřadních rostli- nách. U nás se vyskytuje 26 druhů rákosníčků, kteří jsou všichni vegetariáni. Za potravu jim slouží pyl rostlin nebo pletiva listů. Na rybníku Chobot můžeme v měsíci květnu a červnu na listech rákosu zahlédnout rákosníčka s latinským názvem Dona-cia clavipes.
Brouci tesaříci jsou nerozlučně spojeni s lesem. Většina larev tesaříků se vyvíjí ve stromech živých i odumřelých. Dospělé brouky nacházíme nejen na kůře stromů, ale i na kvetoucích rostlinách. V České republice se můžeme setkat s více než 200 druhy tesaříků. Velikostí těla dosahují od několika mili- metrů až do 6 cm.
Květenství bršlice kozí noha je uspořádané do strukturo- vaného okolíku. Foto: R. Mlejnek
Květenství bršlice kozí noha je uspořádané do strukturo- vaného okolíku. Foto: R. Mlejnek
Květenství bršlice kozí noha je uspořádané do strukturo- vaného okolíku. Foto: R. Mlejnek
Květenství bršlice kozí noha je uspořádané do strukturo- vaného okolíku. Foto: R. Mlejnek
Květenství bršlice kozí noha je uspořádané do strukturo- vaného okolíku. Foto: R. Mlejnek
Geomorfologicky vrch Vinice (318 m n. m.) náleží do celku Svitavská pahorkatina, podcelku Loučenská tabule, okrsku Litomyšlský úval a podokrsku Vysokomýtská kotlina.
Kdyby byla na vrchu vybudována rozhledna s kruhovým rozhledem, mohli by návštěvníci spatřit panorama daleko větší. Není bez zajímavosti, že od vrchu Vinice je Sněžka v Krkonoších vzdálená 92 km, Velká Deštná v Orlicích horách 40 km, Praděd v Hrubém Jeseníku 76 km, Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech 169 km, vrch Devět skal ve Žďárských vrších 33 km, vrch Plechý na Šumavě 214 km a Klínovec v Krušných horách 233 km.
Geomorfologicky vrch Vinice (318 m n. m.) náleží do celku Svitavská pahorkatina, podcelku Loučenská tabule, okrsku Litomyšlský úval a podokrsku Vysokomýtská kotlina.
Kdyby byla na vrchu vybudována rozhledna s kruhovým rozhledem, mohli by návštěvníci spatřit panorama daleko větší. Není bez zajímavosti, že od vrchu Vinice je Sněžka v Krkonoších vzdálená 92 km, Velká Deštná v Orlicích horách 40 km, Praděd v Hrubém Jeseníku 76 km, Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech 169 km, vrch Devět skal ve Žďárských vrších 33 km, vrch Plechý na Šumavě 214 km a Klínovec v Krušných horách 233 km.
Geomorfologicky vrch Vinice (318 m n. m.) náleží do celku Svitavská pahorkatina, podcelku Loučenská tabule, okrsku Litomyšlský úval a podokrsku Vysokomýtská kotlina.
Kdyby byla na vrchu vybudována rozhledna s kruhovým rozhledem, mohli by návštěvníci spatřit panorama daleko větší. Není bez zajímavosti, že od vrchu Vinice je Sněžka v Krkonoších vzdálená 92 km, Velká Deštná v Orlicích horách 40 km, Praděd v Hrubém Jeseníku 76 km, Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech 169 km, vrch Devět skal ve Žďárských vrších 33 km, vrch Plechý na Šumavě 214 km a Klínovec v Krušných horách 233 km.
Geomorfologicky vrch Vinice (318 m n. m.) náleží do celku Svitavská pahorkatina, podcelku Loučenská tabule, okrsku Litomyšlský úval a podokrsku Vysokomýtská kotlina.
Kdyby byla na vrchu vybudována rozhledna s kruhovým rozhledem, mohli by návštěvníci spatřit panorama daleko větší. Není bez zajímavosti, že od vrchu Vinice je Sněžka v Krkonoších vzdálená 92 km, Velká Deštná v Orlicích horách 40 km, Praděd v Hrubém Jeseníku 76 km, Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech 169 km, vrch Devět skal ve Žďárských vrších 33 km, vrch Plechý na Šumavě 214 km a Klínovec v Krušných horách 233 km.
Na jižních svazích vrchu Vinice v současnosti nalezneme poklidnou zahradní čtvrť a zahrádkářskou kolonii. V minulosti se zde s přestávkami pěstovala vinná réva. Jen těžko můžeme dnes odhadovat, jak byly zdejší vinice výnosné. Místní víno ale žádné proslulosti nezískalo.
Na jižních svazích vrchu Vinice v současnosti nalezneme poklidnou zahradní čtvrť a zahrádkářskou kolonii. V minulosti se zde s přestávkami pěstovala vinná réva. Jen těžko můžeme dnes odhadovat, jak byly zdejší vinice výnosné. Místní víno ale žádné proslulosti nezískalo.
Na jižních svazích vrchu Vinice v současnosti nalezneme poklidnou zahradní čtvrť a zahrádkářskou kolonii. V minulosti se zde s přestávkami pěstovala vinná réva. Jen těžko můžeme dnes odhadovat, jak byly zdejší vinice výnosné. Místní víno ale žádné proslulosti nezískalo.
Na jižních svazích vrchu Vinice v současnosti nalezneme poklidnou zahradní čtvrť a zahrádkářskou kolonii. V minulosti se zde s přestávkami pěstovala vinná réva. Jen těžko můžeme dnes odhadovat, jak byly zdejší vinice výnosné. Místní víno ale žádné proslulosti nezískalo.
Na jižních svazích vrchu Vinice v současnosti nalezneme poklidnou zahradní čtvrť a zahrádkářskou kolonii. V minulosti se zde s přestávkami pěstovala vinná réva. Jen těžko můžeme dnes odhadovat, jak byly zdejší vinice výnosné. Místní víno ale žádné proslulosti nezískalo.
Z původních několika rybníků dodnes zůstala jen část rybníka Netušil a na místě Slatinského rybníka je dnes rybník Rutník. Přímo pod Vinicemi v místech obalovny se rozprostíral rybník Nohavice zrušený v roce 1820 stejně jako severněji ležící rybník Horní Oklikov. Dominantním bodem při výhledu z návrší Vinice je Bučkův kopec, stolový vrch nabízející nejkrásnější pohled na historické panorama Vysokého Mýta. Zároveň se jedná i o archeologické naleziště. Na svazích kopce a v jeho bezprostředním okolí žil člověk prokazatelně již ve starší době kamenné, což nám dokazují nálezy kamenných nástrojů a odpadu vzniklého při jejich výrobě.
Další zastavení
A1 – nám. Přemysla Otakara II.Městský okruh
A2 – Vodárenská věžMěstský okruh
A3 – Botanická zahradaMěstský okruh
A4 – Jungmannovy sadyMěstský okruh
A5 – kostel Nejsvětější TrojiceMěstský okruh
A6 – náměstí VaňornéhoMěstský okruh
A7 – Havlíčkovy sadyMěstský okruh
B1 – Vodní toky – řeka LoučnáPřírodní okruh
B2 – Aleje – "Chodníček"Přírodní okruh
B3 – Meandry a loukyPřírodní okruh
B4 – Na prahu lesaPřírodní okruh
B5 – Nejvýznamější mokřadPřírodní okruh
B6 – V lesePřírodní okruh
B7 – Výhledy z vrchu VinicePřírodní okruh
C1 – Náměstí VaňornéhoDuchovní stezka
C2 – Socha sv. JosefaDuchovní stezka
C3 – Knířovská poutní cestaDuchovní stezka
C4 – KnířovDuchovní stezka
C5 – Kaplička nad VanicemiDuchovní stezka
C6 – SedlecDuchovní stezka
C7 – Bývalý kostel sv. VáclavaDuchovní stezka
C8 – Lázně u sv. MikulášeDuchovní stezka
C9 – Smírčí KřížDuchovní stezka
Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory
Naučná stezka Vysoké Mýto vznikla za podpory