Vodní toky – řeka Loučná

Vodní toky – řeka Loučná

Vodní toky – řeka Loučná

Foto: R. Štěpán

řeka loučná

Řeka Loučná měří 80 km, pramení u Ostrého Kamene nedaleko Svitav, a vlévá se do Labe v Pardu- bicích. Jméno získala od luk, kterými převážně pro- téká. Tento název se ovšem definitivně ustálil až v 19. století. Předtím nesla řeka jméno Trstenice, někdy také Mejtnice či Mejtská řeka.

V řece žijí převážně pstruzi, úhoř říční, kapr obecný, štika obecná.

Budoucí Vysokomýtsko bývalo již od pravěku prostorem komunikce mezi oblastmi Čech a Moravy. Vedla tudy prastará cestovní tepna, kterou vysokomýtský rodák Hermenegild Jireček ne zcela správně pojmenoval Trstenická stezka. V dobách úsvitu českého státu tudy probíhala expanze přemyslovské moci, dosahující v době nějvětšího rozmachu za vlády Boleslava I. podoby protažené spojnice mezi západní Evropou a Kyjevskou Rusí. Vlastní Čechy a Morava byly tehdy odděleny hustým pohraničním hvozdem, na jehož české straně vyrostl v 11. století hrad Vraclav, snad pojmenovaný po svém pravděpodobném zakladateli Vratislavu II.. Kromě důležité zemské stezky střežil i východní hranici přemyslovského území a kronikář Kosmas od něj odvozuje jméno celého kraje – provincia vraclavensis. Navzdory rozšíženému omylu hrad nikdy nepatřil rodu Vršovců, které s Vraclaví kromě podobnosti jména spojují jen krvavé události z roku 1108.

Zevar jednoduchý s typickým květenstvím.
Foto: R. Mlejnek

Samec motýlice lesklé má zhruba polovinu plochy křídla modrou. Foto: J. Dolanský

zevar
jednoduchý

Zevar jednoduchý (Sparganium emersum) je rozšířenou bylinou potoků nebo řek, ve kterých dochází ke kolísání vodní hladiny. Tento druh roste jak v nižších, tak ve vyšších polohách, a kvete od června do července. Fosilní druhy zevarovitých rostlin byly nalezeny ve druhohorních zkamenělinách dokonce na území dnešního Grónska. V okolí Vysokého Mýta se se zevarem jednoduchým můžeme setkat v Loučné, ale i v menších tocích.

Vysoké Mýto vzniklo na místě bez předchozí zástavby, díky čemuž mělo pravidelný tvar, tedy rozsáhlé čtvercové náměstí s pravoúhlými ulicemi, v jednom z rohů s místem pro kostel a v jiném pro klášterní prostranství. Uprostřed náměstí se dříve nacházela stará radnice a skupina domů patřící předním měšťanům. Město obepínal prstenec hradeb s třemi branami a fortnou.

motýlice
lesklá

Na vodních náhonech v okolí Vysokého Mýta často vidíme vážku motýlici lesklou (Calopteryx splendens), která má rozpětí křídel až 7 cm. V klidu má křídla složená nad tělem, což je typický znak pro celou skupinu, která se nazývá stejnokřídlice. Tělo samců je zbarveno kovově modře, u samic je světle zelené. Motýlice létají většinou nízko nad vodní hladinou a blízko břehu. Larvy i dospělé vážky jsou predátoři.

První obyvatelé začali stavět na úzkých parcelách domy, jejichž čelní štíty se časem spojily do souvislé zástavby lemující náměstí i ulice okolo. Domy byly hluboce podsklepeny, podzemní prostory se propojovaly a postupně vytvořily složitý víceúrovňový labyrint. Přední domy byly opatřeny právem várečným a ve sklepech některých z nich se dodnes nacházejí zachovalé pivovody.

Samec motýlice lesklé má zhruba polovinu plochy křídla modrou.
Foto: J. Dolanský

Samec motýlice lesklé má zhruba polovinu plochy křídla modrou. Foto: J. Dolanský

Foto: L. Praus

Ledňáček
říční

Ledňáček říční (Alcedo atthis) je pro své krásné zbarvení nazýván létajícím drahokamem. Ledňáčky můžete vzácně zahlédnout i nad zdejšími vodami. Ledňáček říční je pouze o něco málo větší než vrabec. Charakteristické je pro něj mimo zářivé zbarvení i nápadně dlouhý a zašpičatělý zobák. Ptáci se živí menšími rybami, které loví střemhlavým útokem pod vodní hladinu. Na jídelníčku ledňáčka se objevuje také vodní hmyz a obojživelníci. Je zajímavé, že ledňáček dokáže vyvinout rychlost letu vyšší než 45 km/h. Hrozbou pro ledňáčky je především ničení jejich přirozených biotopů a nedostatek míst k hnízdění.

Vysoké Mýto vzniklo na místě bez předchozí zástavby, díky čemuž mělo pravidelný tvar, tedy rozsáhlé čtvercové náměstí s pravoúhlými ulicemi, v jednom z rohů s místem pro kostel a v jiném pro klášterní prostranství. Uprostřed náměstí se dříve nacházela stará radnice a skupina domů patřící předním měšťanům. Město obepínal prstenec hradeb s třemi branami a fortnou.

Ledňáček říční (Alcedo atthis) je pro své krásné zbarvení nazýván létajícím drahokamem. Ledňáčky můžete vzácně zahlédnout i nad zdejšími vodami. Ledňáček říční je pouze o něco málo větší než vrabec. Charakteristické je pro něj mimo zářivé zbarvení i nápadně dlouhý a zašpičatělý zobák. Ptáci se živí menšími rybami, které loví střemhlavým útokem pod vodní hladinu. Na jídelníčku ledňáčka se objevuje také vodní hmyz a obojživelníci. Je zajímavé, že ledňáček dokáže vyvinout rychlost letu vyšší než 45 km/h. Hrozbou pro ledňáčky je především ničení jejich přirozených biotopů a nedostatek míst k hnízdění.

střevlík
ulrichův

Střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii) byl zjištěn v blízkosti Mlýnského náhonu v roce 2020. Jedná se o robustního střevlíka s délkou těla kolem 3 cm, který je častý na lučních, křovinatých a hájových stanovištích v dosahu vody. Tělo je klenuté, svrchu zpravidla lesklé, měděné, někdy i se zeleným nádechem. Krovky brouka jsou charakteristicky žebrované. Střevlíci jsou u nás nespecializovaní masožravci lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé i obratlovce.

Vysoké Mýto vzniklo na místě bez předchozí zástavby, díky čemuž mělo pravidelný tvar, tedy rozsáhlé čtvercové náměstí s pravoúhlými ulicemi, v jednom z rohů s místem pro kostel a v jiném pro klášterní prostranství. Uprostřed náměstí se dříve nacházela stará radnice a skupina domů patřící předním měšťanům. Město obepínal prstenec hradeb s třemi branami a fortnou.

Střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii) byl zjištěn v blízkosti Mlýnského náhonu v roce 2020. Jedná se o robustního střevlíka s délkou těla kolem 3 cm, který je častý na lučních, křovinatých a hájových stanovištích v dosahu vody. Tělo je klenuté, svrchu zpravidla lesklé, měděné, někdy i se zeleným nádechem. Krovky brouka jsou charakteristicky žebrované. Střevlíci jsou u nás nespecializovaní masožravci lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé i obratlovce.

Foto: J. Dolanský

pstruh obecný

V proudících vodách v okolí Vysokého Mýta žije pstruh obecný (Salmo trutta). Jedná se o sladkovodní rybu z čeledi lososovitých, která je rozšířena prakticky v celé Evropě. U nás se vyskytuje ve středních a horních úsecích toků. Může žít i v horských potocích. Důležitými faktory pro jeho výskyt je zejména teplota vody, její čistota a obsah kyslíku ve vodě. Pstruzi se živí zejména larvami vodního hmyzu, především chrostíků, jepic a pakomárů. Jednou ze složek jejich potravy může být i suchozemský hmyz, který naletí na vodu. Větší jedinci se živí i menšími rybkami, obojživelníky a případně i drobnými savci. Pstruh se dožívá věku 3 až 5 let, starší jedinci se vyskytují velmi zřídka. Jeho růst je závislý na množství potravy v dané lokalitě. V málo úživných tocích dorůstá velikosti okolo 20 centimetrů. Ve větších řekách a lepších podmínkách přes 30 centimetrů délky.

První obyvatelé začali stavět na úzkých parcelách domy, jejichž čelní štíty se časem spojily do souvislé zástavby lemující náměstí i ulice okolo. Domy byly hluboce podsklepeny, podzemní prostory se propojovaly a postupně vytvořily složitý víceúrovňový labyrint. Přední domy byly opatřeny právem várečným a ve sklepech některých z nich se dodnes nacházejí zachovalé pivovody.

Foto: archiv Český rybářský svaz, místní organizace Vysoké Mýto

Historie

Vedle pohonu mlýnů a bohaté snůšky ryb dávala Loučná Mýtu ještě něco. V roce 1768 se upravila věž původního městského opevnění na vodojem, který pomocí hydraulického stroje plnila voda z Loučné. Ta pak napájela dvě kašny na náměstí a stírky v ulicích.

Cesta k městu od Vinic, vpravo v bedněné lednici vodní kolo, pak mostek přes Mlýnský potok do Presslovy ulice, v pozadí báň Choceňské věže., foto Josef Králík, asi 1930, sbírka RMVM.

Představa o podobě Vysokého Mýta počátkem novověku na kresbě Josefa Šembery z 19. století