Aleje – „Chodníček“

Foto: R. Štěpán

STROMOŘADÍ

řeka loučná

Vznik „Chodníčku“ lze klást někdy na konec 19. století. Tehdy se jednalo o dlážděnou cestu bez stromů, na začátku 20. století byl osázen po stranách lipovým stromořadím. Druhá alej, kopírující polní cestu směrem na Vinice, je javorová z roku 2003. Javory zde nahradily přestárlé topoly.

Majestátné lípy dávají svůj stín výletníkům více než sto let.
Foto: A. Felgr

Samec motýlice lesklé má zhruba polovinu plochy křídla modrou. Foto: J. Dolanský

Barevnost krasce lipového vynikne nejvíce na kůře stromu.
Foto: J. Dolanský

Samec motýlice lesklé má zhruba polovinu plochy křídla modrou. Foto: J. Dolanský

KRASEC
LIPOVÝ

Pro tohoto brouka je pojmenování krasec opravdu přiléhavé. Tělo krasce lipového hýří spektrem barev s kovovým nádechem. V květnu a červnu můžeme dospělé brouky vidět na kmenech nebo listech lip. Samice kladou vajíčka do štěrbin v kůře stromů. Larvy žijí ve dřevě a v kůře, kde se i zakuklí. Celý vývoj, tedy přeměna v dospělého brouka, trvá 2 až 3 roky.

DUTINY STROMŮ

Dutiny stromů jsou velice důležité pro živočichy, kteří si je sami nedokáží vytvořit. Stromové dutiny slouží živočichům nejen jako dočasný úkryt, ale také jako místo pro vyvedení mladých, a jako spi- žírna. Dutiny obývá celá řada zvířat, např. sovy, netopýři, veverky, hadi, obojživelníci i hmyz.

Drobná dutina v kmenu lípy je důležitá pro mnoho živočichů. Foto: R. Mlejnek

Samec motýlice lesklé má zhruba polovinu plochy křídla modrou. Foto: J. Dolanský

Foto: L. Praus

Ledňáček
říční

Ledňáček říční (Alcedo atthis) je pro své krásné zbarvení nazýván létajícím drahokamem. Ledňáčky můžete vzácně zahlédnout i nad zdejšími vodami. Ledňáček říční je pouze o něco málo větší než vrabec. Charakteristické je pro něj mimo zářivé zbarvení i nápadně dlouhý a zašpičatělý zobák. Ptáci se živí menšími rybami, které loví střemhlavým útokem pod vodní hladinu. Na jídelníčku ledňáčka se objevuje také vodní hmyz a obojživelníci. Je zajímavé, že ledňáček dokáže vyvinout rychlost letu vyšší než 45 km/h. Hrozbou pro ledňáčky je především ničení jejich přirozených biotopů a nedostatek míst k hnízdění.

Vysoké Mýto vzniklo na místě bez předchozí zástavby, díky čemuž mělo pravidelný tvar, tedy rozsáhlé čtvercové náměstí s pravoúhlými ulicemi, v jednom z rohů s místem pro kostel a v jiném pro klášterní prostranství. Uprostřed náměstí se dříve nacházela stará radnice a skupina domů patřící předním měšťanům. Město obepínal prstenec hradeb s třemi branami a fortnou.

Ledňáček říční (Alcedo atthis) je pro své krásné zbarvení nazýván létajícím drahokamem. Ledňáčky můžete vzácně zahlédnout i nad zdejšími vodami. Ledňáček říční je pouze o něco málo větší než vrabec. Charakteristické je pro něj mimo zářivé zbarvení i nápadně dlouhý a zašpičatělý zobák. Ptáci se živí menšími rybami, které loví střemhlavým útokem pod vodní hladinu. Na jídelníčku ledňáčka se objevuje také vodní hmyz a obojživelníci. Je zajímavé, že ledňáček dokáže vyvinout rychlost letu vyšší než 45 km/h. Hrozbou pro ledňáčky je především ničení jejich přirozených biotopů a nedostatek míst k hnízdění.

střevlík
ulrichův

Střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii) byl zjištěn v blízkosti Mlýnského náhonu v roce 2020. Jedná se o robustního střevlíka s délkou těla kolem 3 cm, který je častý na lučních, křovinatých a hájových stanovištích v dosahu vody. Tělo je klenuté, svrchu zpravidla lesklé, měděné, někdy i se zeleným nádechem. Krovky brouka jsou charakteristicky žebrované. Střevlíci jsou u nás nespecializovaní masožravci lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé i obratlovce.

Vysoké Mýto vzniklo na místě bez předchozí zástavby, díky čemuž mělo pravidelný tvar, tedy rozsáhlé čtvercové náměstí s pravoúhlými ulicemi, v jednom z rohů s místem pro kostel a v jiném pro klášterní prostranství. Uprostřed náměstí se dříve nacházela stará radnice a skupina domů patřící předním měšťanům. Město obepínal prstenec hradeb s třemi branami a fortnou.

Střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii) byl zjištěn v blízkosti Mlýnského náhonu v roce 2020. Jedná se o robustního střevlíka s délkou těla kolem 3 cm, který je častý na lučních, křovinatých a hájových stanovištích v dosahu vody. Tělo je klenuté, svrchu zpravidla lesklé, měděné, někdy i se zeleným nádechem. Krovky brouka jsou charakteristicky žebrované. Střevlíci jsou u nás nespecializovaní masožravci lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé i obratlovce.

Foto: J. Dolanský

pstruh obecný

V proudících vodách v okolí Vysokého Mýta žije pstruh obecný (Salmo trutta). Jedná se o sladkovodní rybu z čeledi lososovitých, která je rozšířena prakticky v celé Evropě. U nás se vyskytuje ve středních a horních úsecích toků. Může žít i v horských potocích. Důležitými faktory pro jeho výskyt je zejména teplota vody, její čistota a obsah kyslíku ve vodě. Pstruzi se živí zejména larvami vodního hmyzu, především chrostíků, jepic a pakomárů. Jednou ze složek jejich potravy může být i suchozemský hmyz, který naletí na vodu. Větší jedinci se živí i menšími rybkami, obojživelníky a případně i drobnými savci. Pstruh se dožívá věku 3 až 5 let, starší jedinci se vyskytují velmi zřídka. Jeho růst je závislý na množství potravy v dané lokalitě. V málo úživných tocích dorůstá velikosti okolo 20 centimetrů. Ve větších řekách a lepších podmínkách přes 30 centimetrů délky.

První obyvatelé začali stavět na úzkých parcelách domy, jejichž čelní štíty se časem spojily do souvislé zástavby lemující náměstí i ulice okolo. Domy byly hluboce podsklepeny, podzemní prostory se propojovaly a postupně vytvořily složitý víceúrovňový labyrint. Přední domy byly opatřeny právem várečným a ve sklepech některých z nich se dodnes nacházejí zachovalé pivovody.

Foto: archiv Český rybářský svaz, místní organizace Vysoké Mýto

Historie

V roce 1934 se město rozhodlo pro vybudování kvalitnějšího povrchu cesty z tehdy moderního betonu. Stavba byla zadána Orlické stavební společnosti a přišla na 23 187,- Kč. Po chodníčku kráčeli nejenom místní, ale dotkla se ho noha nejedné významné osobnosti. Chodil tudy i český básník a držitel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert, když ve vile na Vinicích navštěvoval klavírní virtuosku Noemi Jirečkovou.

Pohled na část cesty v lukách mezi lipami s lávkou přes řeku Loučnou. Cesta byla vydlážděna kameny, v pozdější době byla vybetonována.
Foto: J. Králík (1930), sbírka RMVM.

Představa o podobě Vysokého Mýta počátkem novověku na kresbě Josefa Šembery z 19. století

Pohled na část cesty v lukách mezi lipami od města k Vinicím. Cesta byla vydlážděna kameny, v pozdější době byla vybetonována.
Foto: J. Králík (1930), sbírka RMVM.

Představa o podobě Vysokého Mýta počátkem novověku na kresbě Josefa Šembery z 19. století